Česko by mohlo ročně získat do rozpočtu z daní z příjmu a z odvodů deset miliard korun navíc, kdyby rodiče dětí do čtyř let mohli pracovat tolik, kolik si přejí. Brání v tom nedostatek školek a částečných úvazků.
Ve své zprávě na to ve středu upozornil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd. Ve své nedávné studii zopakoval, že Česko má v EU nejnižší míru zaměstnanosti matek s dětmi do čtyř let.
"Naplnění pracovních preferencí matek s dětmi tedy má potenciál do veřejných rozpočtů přinášet zhruba deset miliard korun ročně navíc," uvedla ve zprávě její autorka Klára Kalíšková. Podotkla, že suma odpovídá výběru daně z nemovitostí, výdajům na výzkum a vývoj na vysokých školách, dvojnásobku výdajů na dětské přídavky, pětinásobku veřejných výdajů na léčbu závislostí či dvoj- až trojnásobku ušlého výnosu z neexistující spotřební daně na tiché víno.
Nikde v EU není tolik matek s dětmi doma
Podle nedávné studie má Česko nejnižší míru zaměstnanosti matek dětí do čtyř let v EU. Podle zprávy to má souvislost s "velmi dlouhou placenou rodičovskou" i nedostatkem míst ve školkách. Česko je pod unijním průměrem ve využívání částečných úvazků. Má je asi desetina zaměstnaných, převážně ženy.
Podle loňského průzkumu platformy Mumdoo, v němž odpovídalo 10.000 rodičů, si přálo zapojit se do práce 93 procent pečujících o děti do čtyř let. Z těchto dotázaných pracovala ale polovina. Téměř tři pětiny rodičů neměly hlídání, nebo jen nárazově.
Matky by chtěly pracovat. Nejlépe 12 hodin týdně
Zmíněná částka deseti miliard vychází z případného navýšení úvazku podle představ matek malých dětí. Experti dopočítali s pomocí simulačního modelu výnos, pokud by ženy pracovaly tolik hodin, kolik podle průzkumů chtějí. Využila se i zjištění statistického úřadu o životních podmínkách domácností.
Matky, které nepracují, by si přály dělat 12 hodin týdně. Hodinová mzda by se podle zprávy IDEA mohla pohybovat od 130 do 340 korun hrubého, v průměru by činila 215 korun. Výdělek by při dvanáctihodinovém úvazku dosahoval 11 000 korun hrubého měsíčně.
"Takových žen je v populaci zhruba 210 000. Jejich zapojení na trhu práce by podle našich simulací do veřejných rozpočtů přineslo dodatečných zhruba 9,1 miliardy korun ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů," uvedla v dnešní zprávě IDEA Kalíšková.
Změna by se vyplatila, i když započteme náklady na školku
Další 1,2 miliardy korun by pak stát mohl získat díky navýšení úvazku od 150.000 matek, které v průměru pracují 17 hodin týdně, ale chtěly by dělat 21 hodin. Celkový výnos z daně z příjmů a z odvodů by pak činil asi 10,3 miliardy korun.
V nedávné analýze experti IDEA uvedli, že při dodatečném umístění jednoho dítěte do školky stát může získat kolem 46.000 korun ročně. Výdaje na jedno místo ve školce činí zhruba 95.000 korun ročně, příjmy z daní a odvodů ale přesahují 120.000 korun a na sociálních výdajích se dá uspořit přes 20.000 korun.
