Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes navštívil Libanon, kde podpořil nového prezidenta a premiéra země. Kromě poskytnutí pomoci na obnovu válkou zničené infrastruktury a podpory libanonské armádě oznámil i zvýšení francouzské účasti na mírové misi OSN v jižním Libanonu. Libanon, který dlouhé měsíce trpěl válkou mezi Izraelem a militantním šíitským hnutím Hizballáh, dnes navštívil také generální tajemník OSN António Guterres, jenž upozornil na křehkost v listopadu uzavřeného příměří.
Macron se setkal s novou hlavou státu Josephem Aúnem, jehož ještě před schůzkou v rozhovoru pro libanonský tisk označil za "silného a legitimního prezidenta, který se těší důvěře celého regionu". Dosavadní šéf libanonské armády Aún byl do funkce, která byla dva roky neobsazena, zvolen teprve 9. ledna. Macron se setkal také s designovaným premiérem Naváfem Salámem, který dosud předsedal Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ).
Francouzský prezident byl vůči předchozímu vedení Libanonu kritický. Dnes ale vyjádřil naději, že nová vláda zahájí novou éru, éru změny politického chování, píše agentura AP. "Uprostřed zimy přišlo jaro," řekl Macron na společné tiskové konferenci s Aúnem. "Vy jste touto naději," řekl podle AFP na adresu Aúna a Saláma.
Francie podporuje zvýšení kapacit libanonské armády a její nasazení na jihu země, řekl Macron s odkazem na naplňování dohody o příměří. Podle této dohody by v oblasti mezi izraelsko-libanonskou hranicí a řekou Lítání měly být pouze jednotky libanonské armády a mírové mise OSN, přičemž se z ní stáhnou jak izraelská armáda, která území částečně obsadila, tak Hizballáh, který z oblasti na Izrael útočil. Macron vyzval k "úplnému stažení" izraelských vojsk, které podle dohody má být ukončeno do 26. ledna. Oznámil také navýšení francouzských příslušníků mise OSN o 80 specialistů, přičemž v současnosti je v jednotkách OSN v Libanonu nasazeno 750 Francouzů, píše AFP.
Macron se setkal i s prozatímním premiérem Nadžíbem Míkátím a s předsedou parlamentu Nabíhem Barrím. Prezident připomněl, že Francie již poskytla 83 milionů eur ze 100 milionů (přes 2,5 miliard korun), které přislíbila na dárcovské konferenci pro Libanon, jež se konala v říjnu v Paříži, píše AP. Mezinárodní společenství tehdy na humanitární pomoc a vojenskou podporu slíbilo jednu miliardu dolarů (téměř 25 miliard korun).
Libanon dnes navštívil i generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož jsou pokračující vojenské operace izraelské armády v jižním Libanonu porušením rezoluce OSN, na níž je příměří založeno, píše Reuters. Zároveň v projevu k příslušníkům mírové mise řekl, že jednotky OSN v oblasti od počátku příměří nalezly přes 100 úkrytů zbraní patřících Hizballáhu.
Libanon prožívá složité období. V roce 2019 ho zasáhla hluboká ekonomická krize a zejména mladí lidé v několika vlnách demonstrací protestovali i proti politickému establishmentu a sektářství panujícímu v zemi. V létě 2020 bejrútským přístavem otřásl masivní výbuch špatně uskladněného dusičnanu amonného, který zabil více než 200 lidí.
Na podzim 2023 začal Hizballáh raketami ostřelovat sever Izraele, čímž rozpoutal ničivou válku, v niž izraelská armáda prováděla pravidelné vzdušné údery po celém Libanonu a pozemní ofenzivou pronikla na jih Libanonu. Konflikt ukončila až dohoda o příměří, které začalo platit 27. listopadu.
