Josef Goebbels byl po Hitlerovi nejviditelnějším mužem Třetí říše. Řídil celou propagandu a byl vůdcovým nejbližším přítelem. A to natolik, že mu po své sebevraždě svěřil vedení země. Ne nadlouho, následující den Goebbels s manželkou spáchali také sebevraždu a vzali s sebou i svých šest dětí.
Přesně před osmdesáti lety se Goebbels stal na jediný den říšským kancléřem. Jindy a pro jiného by to mohl být důvod k oslavě, ne tak u něj. Celá říše byla v troskách, Goebbels se skrýval ve vládním bunkru v Berlíně, ve kterém i pod zemí duněly zásahy sovětských děl a ostatky Adolfa Hitlera dohořívaly před vchodem.
Pro Goebbelse ztratil život smysl. Měl pravdu, neúprosnou porážku nacistického Německa, zajetí a soud by nepřežil. S jistotou by skončil na popravišti – tak významná byla jeho vina na druhé světové válce i holokaustu. Byl si toho dobře vědom.
"Vstoupíme do historie buď jako největší státníci všech dob nebo jako největší zločinci," řekl prý v berlínském bunkru Joseph Goebbels předtím, než 1. května 1945 zabil svou ženu a sebe. I kvůli němu byly zavražděny miliony lidí, včetně Židů, Romů a duševně či tělesně postižených a dalších, kteří "neodpovídali požadavkům čisté rasy" a mohli by narušit budování "velkoněmecké říše". Přitom sám hlavní nacistický agitátor Goebbels onen ideál zdravého nordického muže zdaleka nesplňoval.
Neduživý malý pajda s velkým egem
Ministr národní osvěty a propagandy a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera Goebbels měl kromě malé, neduživé postavy také od dětství pokřivenou a kratší pravou nohu. Tato skutečnost, pro niž byl ve škole středem posměchu, měla vliv na jeho psychický vývoj a živila v něm nenávist. Zároveň u něj ale vyburcovala mimořádnou ctižádost, díky níž se vypracoval až do nejvyšší politiky. Hitler mu natolik důvěřoval, že ho v závěti určil svým nástupcem ve funkci říšského kancléře. Tím byl ale Goebbels jen jeden den.
Rodák z průmyslového Rheydtu (dnes součást Mönchengladbachu; narodil se 29. října 1897) Goebbels vystudoval literaturu a filozofii na univerzitách v Bonnu, Würzburgu, Freiburgu, Breisgau a Heidelbergu, kde v roce 1921 získal doktorát. Chtěl se stát spisovatelem, psal básně, dramata, román, vydavatelé ho ale odmítali. Od roku 1924 až do své smrti si psal také pravidelně deníky, které se po válce dostaly do ruských archívů a odtajněny byly až počátkem 90. let.
Neúspěšně se Goebbels pokoušel sehnat zaměstnání, v několika denících ho odmítli jako redaktora, až díky přítelkyni se stal vyvolávačem kurzů v kolínské pobočce Dresdner Bank, odkud byl ale po devíti měsících propuštěn. Příčinu nezdaru viděl Goebbels v kapitalismu "ovládaném židovskými velkopodnikateli" a v roce 1925 vstoupil do Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP), v níž patřil k levicovému křídlu. Začal psát do stranických tiskovin (v roce 1927 založil vlastní stranické noviny Der Angriff/Útok) a aktivní byl i jako zdatný řečník. Jeho zápal ještě zintenzivnil po setkání s Hitlerem.
Hitlerova pravá ruka
V roce 1926 byl Goebbels vyslán do Berlína, kde měl získat co nejvíce příznivců NSDAP. Úspěšný byl natolik, že ho o čtyři roky později Hitler jmenoval šéfem propagandy celé NSDAP. Tato strana získala v roce 1928 v parlamentních volbách přes dvě procenta hlasů (jedno z křesel v říšském sněmu obsadil i Goebbels), ale v září 1930 to bylo už devětkrát tolik a dva roky nato se s téměř 38 procenty hlasů stala nejsilnější stranou v parlamentu.
V lednu 1933 se stal říšským kancléřem Hitler, který pro Goebbelse zřídil ministerstvo národní osvěty a propagandy, jež mělo vytvářet mýtus neomylného vůdce s nadzemským posláním. V oblasti kultury získal Goebbels absolutní moc, bez jeho souhlasu nebylo možné natočit jediný film, jeho schválení podléhalo i obsazování herců. Toho Goebbels využíval i ve vztahu k ženám. Ač byl od roku 1931 ženatý, nebyly žádným tajemstvím jeho četné románky s mladými, začínajícími herečkami.
Křišťálová noc i totální válka
Jeden vztah se mu ale málem stal osudným - do české herečky Lídy Baarové se bezhlavě zamiloval a chtěl se kvůli ní rozvést, čemuž zabránil až Hitler. Magda Goebbelsová byla totiž jakousi neoficiální první dámou třetí říše, pro svobodného Hitlera ztělesňovala příkladnou německou ženu a matku (sedmi dětí).
Jen několik týdnů po rozchodu s Baarovou vyburcoval Goebbels v listopadu 1938 Německo do protižidovských pogromů, které se zapsaly do dějin jako "křišťálová noc". Po porážce Německa u Stalingradu v roce 1943 vyhlásil Goebbels "totální válku za konečné vítězství", v něž věřil až téměř do samého konce.
"Svět, který přijde po vůdci a národním socialismu, už nestojí za život, a proto jsem z něj vzala i naše děti," napsala Magda Goebbelsová 28. dubna 1945 v dopise svému synovi z prvního manželství Haraldu Quandtovi. Tři dny nato šest svých potomků (jména všech začínala na "H" na počest Hitlera), otrávila.
