České gripeny už dvě dekády chrání vzdušný prostor republiky a pro mnohé se staly symbolem moderního letectva. Cesta k nim však vedla přes složitá politická rozhodnutí, dramatické výběrové řízení i podezření z korupce. Nyní se jejich éra pomalu chýlí ke konci – na obzoru už se rýsuje nástupce z USA. Jak se vyvíjel příběh švédských stíhaček v českých službách a co nás čeká dál?
České letectvo provozuje švédské stroje JAS-39 Gripen od roku 2005, po mnohaletém výběru tehdy jejich pronájem od Švédska otevřel cestu k používání moderní západní techniky. Na druhou stranu se pro švédský stroj jednalo o jeden z mála exportních úspěchů, kromě ČR a domovské země gripeny pořídily jen Maďarsko, Thajsko, Jihoafrická republika a Brazílie. České letectvo je ale bude používat nejspíš jen do roku 2035, kdy budou gripeny plně nahrazeny americkými stroji F-35, které se pomalu stávají novým standardem ve výzbroji zemí NATO.
O pořízení moderních letadel, které by nahradily sovětské migy, se vážně uvažovalo od poloviny 90. let. Poté, co česká armáda v roce 1995 vyměnila výkonné letouny MiG-29 za polské vrtulníky W-3 Sokol a dalším vyřazování techniky pro ochranu vzdušného prostoru zbývaly jen migy "jedenadvacítky", jejichž první verze převzalo čs. letectvo už začátkem 60. let. Poslední kusy sice prošly modernizací na standardy NATO, na začátku 21. století ale už byly beznadějně zastaralé.
Mezi typy, o jejichž pořízení čeští představitelé uvažovali, byly také americké letouny F-16 a F/A-18 a francouzský Mirage 2000. Výběrové řízení bylo vypsáno až v lednu 2001 za vlády Miloše Zemana (ČSSD, nyní SOCDEM), postupně z něj ale odstoupili všichni zájemci až na výrobce gripenů. V dubnu 2002 pak nákup 24 těchto strojů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda, záměr se však zadrhl v Senátu. Definitivní tečku za kontraktem udělaly povodně v létě 2002, protože peníze byly potřeba jinde.
V červenci 2003 rozhodl koaliční kabinet premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), že si Česká republika stíhací letouny pronajme. Starší stroje nabídly Belgie, Nizozemsko, USA a Kanada. Oproti tomu Švédsko nabídlo za stejnou cenu 14 nových gripenů a vláda nakonec tento návrh přijala. Samostatnou kapitolou v historii českých gripenů je podezření z korupce při jednáních o jejich nákupu, respektive pronájmu. Česká policie ale případ v minulosti opakovaně odložila.
Dlouhý výběr nových nadzvukových letounů pro českou armádu skončil na začátku června 2004, kdy koaliční vláda v čele s premiérem Špidlou schválila desetiletý pronájem švédských strojů JAS-39 Gripen. První z celkem 14 stíhaček, které nahradily zastaralá letadla MiG-21, dostali čeští piloti po necelém roce, v dubnu 2005, poslední pak v srpnu téhož roku. V roce 2014 pak kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil prodloužení pronájmu gripenů až do roku 2027.
Gripeny by v českém letectvu měly sloužit ještě zhruba deset let, než je nahradí americké bojové letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla vláda v září 2023, příslušná smlouva s USA o pořízení 24 strojů byla podepsána loni v lednu. První stíhačky F-35 pro ČR mají být hotové v roce 2029, první dva roky ale budou sloužit k výcviku v USA. Dodávky strojů do České republiky začnou v roce 2031, skončí do roku 2035. Výrobce gripenů se přitom marně snažil nabídnout českému letectvu stroje modernizované verze E/F.
Vláda již delší dobu se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu gripenů do roku 2035, než dorazí ČR všechny americké F-35. Dosud si 14 švédských letounů pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Loni v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání se svým švédským protějškem Palem Jonsonem uvedla, že česká strana není spokojená s nabídkou Švédska a ministerstvo obrany požádalo švédskou stranu o její úpravu.
Nyní Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání gripenů. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 letounů místo nynějších 14 (o dva se sníží počet jednomístných, dva dvoumístné zůstanou), za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu ČR zaplatila 16,65 miliardy korun včetně DPH. České ministerstvo obrany dnes ČTK sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje.
