Česko špatně hospodaří se srážkovou vodou, povrchové vody jako například řeky mohou při dešti zanášet odpady z kanalizací. V komentáři, který má ČTK k dispozici, to uvedl hydrolog Jindřich Duras. Zlepšit by to podle něj mohla letos schválená unijní legislativa. I v reakci na přepracovanou směrnici připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) novelu vodního zákona, řekla mluvčí MŽP Veronika Krejčí. Například pro nyní projektované čističky odpadních vod je vhodné plánovat navrhovanou technologii s ohledem na budoucí požadavky směrnice.
Duras uvedl, že odpadní vody například z domácností končí ve stejném potrubí jako dešťová voda z chodníků a střech. Aby se kanalizace při dešti nepřehltila, existují takzvané odlehčovací komory. Z nich část směsi splašků a povrchových splachů putuje dál směrem k čistírně odpadních vod a část přesměruje do nejbližší řeky, potoka nebo rybníka, čímž se takzvaně odlehčí, avšak bez čištění.
Problematické podle hydrologa je, že se velké množství dešťové vody nezachytává, a ta se pak dostává do kanalizace. Ve stokové síti chybí dostatečně velká retenční nádrž, která by sloužila k zachycení prvního nejznečištěnějšího podílu přitékajícího za deště, řekl. Tato část vody by se podle něj po skončení deště přečerpávala postupně přes čistírnu do řek a potoků.
Letos schválená evropská směrnice o čištění městských odpadních vod by podle Durase mohla situaci změnit. Mezi její cíle patří zpřísnění požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody, zlepšení nakládání s odpadními vodami v malých obcích a omezení úniku znečištění z kanalizace do řek, potoků a rybníků za deště.
Krejčí řekla ČTK, že ministerstvo životního prostředí se na zavádění směrnice připravuje od prvních návrhů a spolupracuje na tom s ministerstvem zemědělství. Na zavedení směrnice má Česko 30 měsíců od jejího schválení. "S ministerstvem zemědělství už vyhodnocujeme všechny důležité aspekty. Na základě tohoto hodnocení následně přistoupíme k postupnému zapracování jednotlivých částí směrnice do národní legislativy," uvedla mluvčí MŽP.
Nová směrnice EU o čištění odpadních vod byla přijata v listopadu 2024 a platí od 12. prosince. Nová unijní pravidla přinášejí například povinnost čistit odpadní vody pro obce s více než 1000 obyvateli, dříve platila od 2000 obyvatel. Velké čistírny budou muset přidat další stupeň čištění, aby zachytávaly zbytky léků a kosmetiky, což částečně zaplatí firmy z těchto odvětví. Čistírny s větší kapacitou budou také muset šetřit energií a postupně přejít na obnovitelné zdroje, jako je bioplyn nebo solární energie.
"Množství vypouštěných odpadních vod bude třeba snížit zhruba o 70 až 90 procent, podle podmínek v jednotlivých městech," míní Duras. Současně s tím se musí výrazně zvýšit množství srážek zachycených v ploše města. "Bude nutné konečně řešit i odlehčování odpadních vod do řek. Evropská města jako Vídeň, Berlín, Londýn, Kodaň a stovky dalších s tím začala už dávno," dodal.
Řešení je podle Durase jasné, je potřeba zachytit více vody. "Lze to udělat kombinací známých a propracovaných opatření takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou zelené střechy a fasády, dešťové zahrádky a jezírka, zasakovací prvky a nádrže na jímání vody k dalšímu využití," popsal. Doplnit by je měly retenční nádrže v jednotné kanalizaci, dodal.
Na každý metr čtvereční v ČR spadne v průměru kolem 550 litrů vody ročně. "Každý litr srážkové vody, který nevteče do kanalizace, je výborný dárek pro naše vodní ekosystémy i pro mikroklima měst a obcí," řekl Duras.
