Dnes je Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Na památku jeho utrpení na křížové cestě se v kostelech konají obřady. Je to rovněž den přísného půstu.
V Česku je Velký pátek od roku 2016 svátkem, včetně Velikonočního pondělí tak lidé mají čtyři dny volna. Obchody dnes mohou zůstat otevřené, zákaz prodeje se na Velký pátek nevztahuje.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti - vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Velkému pátku se říká i Bolestný nebo Tichý. A vylézají vodníci
Dnešek je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků - lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví zhruba ve 40 zemích světa. Svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen.
