Výrazné snížení nákladů na odvoz a likvidaci čistírenského kalu si slibuje vedení radnice v Litovli na Olomoucku od nové solární sušárny, kterou vybudovala v areálu čistírny odpadních vod v okrajové části města. Zařízení si včetně DPH vyžádalo investici bezmála 119 milionů korun, z toho 77 milionů korun pokryla dotace. Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se díky této investici pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Investice by se městu měla vrátit za pět let. Novinářům to dnes při slavnostním zprovoznění solární sušárny kalu řekl starosta Litovle Viktor Kohout (SNK Litovel).
Solární čistírnu tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých už je navážen vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. Technologie podle Kohouta zvládne ročně vysušit zhruba 3500 tun čistírenských kalů. Z tohoto množství vznikne 933 tun usušené kalu, který jako palivo využije společnost Cement Hranice.
Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích postupně zpřísňuje.
Litovelská radnice na přípravě investice pracovala od roku 2018. "Byli jsme se podívat i v Německu, abychom se seznámili s touto technologií v praxi," podotkl Kohout. Solární sušárna kalu stojí na kraji CHKO Litovelské Pomoraví, město proto muselo z místa přemístit vzácné druhy rostlin a živočichů. "Část tohoto spíše nekvalitního lesa byla CHKO kompenzována jinými pozemky, které vlastní město," řekl Kohout. Při stavbě sušárny stavbaři v zemi objevili nelegální skládku odpadu z 80. let, jejíž likvidace investici prodražila.
Litovelská sušárna čistírenského kalu je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) unikátní v tom, že k provozu nepotřebuje dodatečnou energii. "Čistírny odpadních vod jsou energeticky náročné, ale zároveň v nich vzniká řada energeticky využitelných surovin," řekl dnes Hladík. Investice do tzv. hygienizace čistírenského kalu jsou podle něj velmi důležité, protože se díky nim v kalech výrazně sníží množství škodlivin, jako jsou antibiotika, antikoncepce, těžké kovy či mikroplasty. "Zároveň není úplně nejšťastnější, abychom přímo na pole vozili (v kalu) množství fosforu, dusíku a dalších látek," uvedl. Kromě energetického využití by v budoucnu mohl být z kalů separován právě fosfor i dusík pro další využití při výrobě hnojiv.
