Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně vzrostly o tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Za zrychlením meziroční inflace ale podle analytiků stál pouze vliv předloňské srovnávací základny, protože proti listopadu se ceny o 0,3 procenta snížily. Za celý rok dosáhla inflace v průměru 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let a znamenalo to významné zpomalení z 10,7 procenta v roce 2023.
Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová označila prosincovou inflaci za příjemné překvapení. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat.
V evropském srovnání inflace si Česko v prosinci polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 17. nejvyšší inflaci, zatímco v listopadu 15. nejvyšší, uvedla analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států byla inflace proti Česku vyšší v Polsku, kde byla 4,8 procenta, a na Slovensku se 3,3 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku se dvěma procenty a Německu s 2,6 procenta.
Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Téměř o pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, uvedl ČSÚ.
Analytici považují zvýšení meziroční inflace za důsledek předloňského významného prosincového poklesu cen. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila to tehdy souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na "předčasné" snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.
Experti zároveň upozornili, že prosincová inflace byla nižší, než očekávaly finanční trh i prognóza ČNB. Zamrazilová výsledek označila za příjemné překvapení, podle ní je pravděpodobné, že v lednu inflace bude opět pod třemi procenty. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat," řekla Zamrazilová. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech.
Také analytici vidí šanci na obnovení poklesu úrokových sazeb. Podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče data o prosincové inflaci podporují očekávání, že centrální banka na letošním prvním zasedání 6. února sníží úrokové sazby. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka ale upozornil, že ČSÚ začne v únoru zveřejňovat předběžné údaje o inflaci. Pro jednání ČNB tak podle něj bude důležitější předběžný údaj za leden než konečný prosincový výsledek.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček na tiskové konferenci upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. Rojíček také řekl, že k loňskému růstu cen nejvýrazněji přispěly elektřina, stravovací služby a tabák. Tyto tři položky se postaraly o třetinu celkové inflace. Ve směru nižší inflace naopak působily potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž cena se meziročně snížila o 2,3 procenta. Ceny zboží v roce 2024 celkově vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta.
