Ambicí společnosti Neuralink amerického miliardáře Elona Muska je pomocí čipových implantátů propojit lidský mozek s počítačem. Toto spojení by pak mělo pomoci například ochrnutým lidem ovládat chytré telefony nebo počítače nebo slepým lidem vrátit zrak. Do budoucna Musk doufá, že Neuralink bude schopen řešit i další nemoci, jako je schizofrenie a epilepsie. Před rokem, 28. ledna 2024, společnost Neuralink oznámila, že byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip, který má velikost amerického čtvrťáku a obsahuje dobíjecí lithium-iontovou baterii.
Prvním lidským pacientem společnosti Neuralink byl tehdy Noland Arbaugh (narozen 1993 či 1994) z Arizony, který je od roku 2016 kvadruplegikem po nehodě při potápění. Čip mu byl implantován v rámci studie nazvané Prime (přesné roboticky implantované mozko-počítačové rozhraní). Záměrem bylo prozkoumat bezpečnost implantátu a otestovat funkčnost zařízení, přičemž původním cílem bylo "poskytnout lidem schopnost ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pouze pomocí svých myšlenek", vysvětlila společnost Neuralink.
Hlavní neurochirurg Neuralinku Matthew MacDougall označil loni instalaci implantátu za "jeden z nejzákladnějších neurochirurgických zákroků, které si lze představit". MacDougall vyjádřil velký optimismus ohledně budoucnosti podobných zařízení: "Stojíme na prahu nové éry s umělou inteligencí, kde se dramaticky rozšiřují parametry pro reakční schopnosti robotů." Současně s tím ale uznal, že aktuální verze chirurgického robota Neuralinku zatím nedokáže reagovat na měnící se situace tak dobře jako lidský chirurg.
Přibližně měsíc po operaci Musk uvedl, že Arbaugh mohl po implantaci čipu ovládat mozkem počítačovou myš. Podle loňské květnové zprávy listu Wall Street Journal se ale funkčnost Arbaughova čipu zhruba měsíc po zákroku začala horšit, zdravotní stav pacienta ale zůstal dobrý. Implantáty fungují tak, že člověku při operaci vloží do lebky malý "kontejner" s výpočetním čipem a baterií. S mozkovou tkání pak zařízení propojuje 64 jemných vláken, která interagují s nervovými signály vysílanými mozkem. To umožní například ovládat klávesnici nebo kurzor myši. Arbaugh díky čipu mohl hrát na počítači šachovou partii jen s využitím své mysli. Právě propojení zmíněnými jemnými vlákny se pak ukázalo jako problém, několik vláken se totiž od mozku začalo samovolně odpojovat.
Loni v srpnu pak Musk uvedl, že u prvního pacienta Arbaugha se asi 85 procent vláken, která spojují zařízení s Arbaughovým mozkem, uvolnilo, což výrazně snížilo schopnosti systému. Přesto byl Arbaugh schopen ovládat kurzor počítačové myši a porážet své přátele ve videohrách pouze pomocí své mysli.
Ve stejném měsíci pak firma Neuralink úspěšně implantovala čip do mozku druhého pacienta, který má podobné zranění míchy jako první. Podle Muska se operace podařila nad očekávání dobře. A v listopadu získala společnost první povolení testovat své mozkové implantáty na pacientech mimo území USA. První klinická zkouška čipů, které by měly umožnit ovládání přístrojů pouhou myšlenkou, má proběhnout v kanadském Torontu.
Mozkový čip je elektronické zařízení osazené jemnými elektrodami, které pronikají do mozkové kůry a "čtou" signály, které si předávají jednotlivé neurony mezi sebou. Signály pak předávají počítači k vyhodnocení. Díky této technologii může například ochrnutý pacient komunikovat s vnějším okolím pouze myšlenkami.
V květnu 2023 dostal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Předtím v březnu ovšem FDA žádost zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy, zejména v oblasti zdravotní bezpečnosti. Hlavním rizikem implantace mozkového čipu je podle odborníků infekce či negativní reakce imunitního systému člověka. Na konci loňského ledna pak Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.
Mozkový čip, známý také jako implantát rozhraní mozek-počítač (BCIs), vyvinula v roce 2022. Své produkty firma nejdříve testovala na zvířatech. Implantát Neuralinku o velikosti mince byl umístěn do mozku makaka, který dokázal hrát videohru Pong bez ovladače nebo klávesnice. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií, neboli ochrnutím všech čtyř končetin, ovládat zařízení myšlenkami.
Firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, založil Musk společně se sedmi vědci a odborníky v roce 2016 se vstupní investicí 100 milionů dolarů. První veřejné zprávy o ní se objevily v březnu 2017. Neuralink si klade za cíl propojit lidský mozek s umělou inteligencí (AI), a to za pomoci zařízení, které se umístí do lidského mozku a umožní jeho přímou komunikaci s počítači. Firma sídlí v kalifornském Fremontu na předměstí San Franciska a má asi 300 zaměstnanců.
V roce 2023 schválená studie Neuralinku, která by měla trvat šest let, posoudí funkčnost aparátu a bude zkoumat také jeho bezpečnost. Neuralink tvrdí, že chce pomocí těchto implantátů umožnit ochrnutým pacientům znovu chodit, vrátit zrak slepým a dokonce léčit psychické nemoci, jako jsou deprese. Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí. Musk si představuje, že postižení i zdraví lidé budou dostávat chirurgické implantáty v lokálních klinikách. Cílem zařízení je podle něj léčit řadu onemocnění, jako jsou obezita, autismus, deprese či schizofrenie, ale také umožnit prohlížení webových stránek a telepatii, napsala agentura Reuters.
Instalace čipu do lidského mozku není ničím novým, neurovědci na vývoji mozkových čipů pracují už od 70. let 20. století. V roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládá e-mail a hraje počítačové hry. V roce 2019 představili výzkumníci z institutu Clinatec v Grenoblu implantát, který by po nasazení umožnil kvadruplegikovi pohybovat pažemi nebo se pohybovat. A v září 2023 oznámila podle AFP nizozemská společnost Onward, že testuje spojení mozkového implantátu s jiným, stimulujícím míchu, který by rovněž umožnil kvadruplegickému pacientovi pohyb.
Společnost Neuralink není první, kdo dělá podobné pokusy. Zařízení zvané Utah Array - malá obdélníková mřížka křemíkových hrotů - je existující rozhraní určené k zaznamenávání neuronové aktivity v mozku. Vyvinul ho profesor bioinženýrství na Utažské univerzitě Richard Normann v 90. letech 20. století. V roce 2004 byl Matthew Nagle (1970-2007) první osobou, která pomocí Utah Array ovládala myšlenkami kurzor.
