Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 7/2025?

Pokud nezkrachuje dojednávání míru mezi Ruskem a Ukrajinou, dostane se do popředí otázka dalšího setrvání válečných uprchlíků nejen v Česku, ale i v dalších členských zemích Evropské unie. Podle průzkumů se většina běženců do vlasti vracet nechce. Oproti tomu většina dotázaných Čechů v anketě časopisu TÝDEN podporuje jejich návrat do vlasti. Půl roku před volbami to může být ožehavé téma, které však výjimečně spojuje politickou pravici i levici.

Naprostá většina lidí oslovených anketou časopisu TÝDEN odmítla setrvání ukrajinských uprchlíků v České republice po ukončení války. Z vyhodnocení také vyplynulo, že téma provází velmi napjatá atmosféra a rozjitřené emoce, i proto uvádíme pouze křestní jména. Menšinový je názor, že by část Ukrajinců mohla v zemi zůstat. „Vrátit se domů s výjimkou těch, co tu pracovali už před konfliktem,“ uvedla Miluše K. Další lidé se domnívají, že by setrvání v Česku mělo být podmíněno splněním určitých požadavků. „Jen ti, co jsou přínosem pro společnost, jsou tu zaměstnaní, odvádějí daně v ČR a nečerpají žádné sociální dávky,“ uvedla Věra K. Další respondenti se domnívají, že by se Ukrajinci měli zapojit do obnovy své vlasti. „Ukrajina je potřebuje a bude potřebovat pro svou obnovu,“ uvedl Rostislav Š. Někteří respondenti hledají paralely v historických událostech, například v přístupu k emigraci před rokem 1989. „Samozřejmě, když pominou důvody, mají se vrátit. Jsou to váleční uprchlíci, a když válka skončí, tak jsou tedy co? Kamarád emigroval těsně před revolucí do Německa. Když se mělo projednávat, jestli mu udělí azyl, bylo několik měsíců po sametové revoluci. Dostalo se mu odpovědi, že důvody k udělení azylu pominuly. Žádná totalita u nás prý už není, tak netřeba udělovat azyl,“ uvedl Honza K.

Tři čtvrtiny zpátky nechtějí

To je v ostrém kontrastu s výsledky průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Z něj vyplynulo, že 28 procent dotázaných Ukrajinců v Česku chce „určitě“ zůstat, dalších 38 procent „spíše ano“. I podle agentury Info Sapiens, která zpracovává průzkumy pro ukrajinské Centrum pro hospodářskou strategii mezi uprchlíky ve všech zemích, neuvažuje o návratu do vlasti polovina Ukrajinců. A podíl lidí preferujících návrat na Ukrajinu stále klesá. „Podle našich propočtů zůstane po skončení války v zahraničí podle optimistického scénáře 1,7 milionu Ukrajinců, podle průměrného scénáře 2,3 milionu a podle pesimistického scénáře 2,7 milionu,“ napsalo centrum k vyhodnocení průzkumu.

Centrum zároveň identifikovalo čtyři skupiny uprchlíků: „vlastenci“ (28 % všech uprchlíků), „kvazipracovní migranti“ (25 %), „klasičtí uprchlíci“ (22 %) a „lidé z válečných zón“ (26 %). Postoj k návratu se mezi nimi výrazně liší. Z vlastenecké skupiny plánuje návrat domů 86 procent. Kvazipracovní migranti odešli většinou z ekonomických, nikoli bezpečnostních důvodů. Vrátit se chce jen 13,5 procenta z nich. Mezi klasickými uprchlíky má jít většinou o ženy s dětmi, které odešly v prvních měsících války – vrátit se hodlá pouze 23 procent z nich. V této skupině zaregistrovalo centrum ve srovnání s loňskem největší změnu názoru na návrat. Oproti tomu ve skupině lidí z válečných zón, tedy těch, kteří válkou trpěli nejvíce a řada z nich přišla o domov, se plánuje vrátit na Ukrajinu plných 43 procent.

str. 06 - aktuálně

Hra na pravdu: Kdo obětuje pláž kvůli Ukrajině?

Válka na Ukrajině přešla do opotřebovávací fáze, což je pro Kyjev zlé. Není vyloučen rozpad NATO, zatímco Evropa se nechce vzdát svého pohodlí. Měla by zbrojit, radí jí Markus Reisner, plukovník rakouského generálního štábu, analytik a historik Vojenské akademie v Rakousku. A pro draze vyrábějící evropské zbrojovky má radikální řešení: znárodnit je!

Reisner ve velkém rozhovoru pro ukrajinský server Strana upozornil, že politici v Evropě skloňují nutnost rychle se ozbrojit horem pádem, málokdy se ale hovoří o obrovských nákladech a zchudnutí společnosti, které si to nutně vyžádá. A je nutné, aby si to Evropané uvědomili.

„Proč se k tomu stále vracím? Protože ve střední Evropě se nám všem žije víceméně dobře. Někdy máme v domácnosti dvě auta, jednou za rok jezdíme na dovolenou. Teď přichází člověk jako já a říká lidem: ,Podívejte, všichni jsme se shodli, že změna klimatu je problém. Ale je tu ještě jeden problém, který je ještě horší. V budoucnu může dojít k válce... Musíme investovat do obrany. Vezměme ,klimatické‘ a ,sociální‘ peníze a začněme vyrábět, co je potřeba pro Ukrajinu a pro nás. Ale možná budete muset jedno auto prodat a letos nebude dovolená. Kolik lidí s tím bude souhlasit? Nejsem si jistý, zda na to národy Evropy zareagují výkřiky Hurá!“ obává se expert.

Upozornil na loňský článek The Financial Times, podle něhož je NATO nyní schopno kontrolovat pouze pět procent vzdušného prostoru svých členských států. A další zajímavá skutečnost: v Rusku stojí výroba dělostřeleckého granátu 800 – 1 200 eur, zatímco v Evropě se jeho cena pohybuje v rozmezí 8–10 tisíc eur. „Obranný průmysl Evropy, to jsou všechno soukromé společnosti, které chtějí vydělat hodně peněz,“ vysvětluje expert

Jako řešení tohoto problému navrhuje napodobit Velkou Británii z doby první světové války. „V roce 1915 zažila Británie muniční krizi. Vláda si uvědomila, že soukromé podniky nemohou vyrobit požadovaný počet granátů pro západní frontu. Poté byly společnosti znárodněny a objem výroby navýšily.“

str. 33 - svět

Co dělají  agenti 007 v důchodu

Kolem Jamese Bonda je opět živo. Práva na tuto slavnou filmovou postavu totiž převzala společnost Amazon a řeší se, co bude s agentem 007 dál a kdo ho vlastně bude hrát. Jeho dosavadní představitel Daniel Craig se snaží z herecké škatulky dál vykročit, aktuálně se představuje ve filmu Queer. Vystoupit ze stínu milované postavy tak evidentně chce stejně radikálně, jako to svého času udělal Sean Connery.

O čem je film Queer, naznačuje už jeho název. „Padesátá léta minulého století. Američan William Lee (Daniel Craig) tráví své dlouhé dny osaměle v rozpálených uličkách Mexico City. Jeho život se ale mění, když potká Eugena. Mladý student v něm zažehne novou vášeň, ale Williamova láska s sebou nese i spoustu nejistot a otazníků,“ představuje film synopse, která rovněž připomíná, že režisér Luca Guadagnino (Dej mi své jméno, Rivalové) přichází s moderní filmovou adaptací světoznámého románu Williama S. Burroughse.

str. 36 - kultura