Gruzínští zákonodárci dnes zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Informovaly o tom agentury. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.
Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také ode dnešního rána. Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v dnešním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala.
Podle agentury Reuters pro Kavelašviliho hlasovalo 224 ze 225 přítomných volitelů z řad poslanců a zástupců regionálních samospráv. Veškeré opoziční strany přitom parlament od říjnových voleb bojkotují.
Kavelašviliho do funkce prezidenta, která je především reprezentativní, nominoval zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili. Ten bývá považován za nejmocnějšího muže Gruzie.
Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označuje nynější nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb. Už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby.
"Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje," prohlásila už 30.listopadu prezidentka, které má skončit funkční období koncem roku. Kavelašviliho inaugurace je podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) naplánována na 29. prosince.
Po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky opozice i prezidentka považují za zfalšované, má Gruzínský sen v zákonodárném sboru většinu a vliv má i v regionech, takže se zvolení Kavelašviliho očekávalo. Kolegium volitelů složené z poslanců a regionálních zástupců vybíralo prezidenta na základě ústavní změny prosazené Gruzínským snem v roce 2017.
Dosavadní prozápadní hlavu státu Zurabišviliovou naopak zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou, která podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, rozešla.
Gruzínci, kteří začali s demonstracemi po parlamentních volbách, nyní v protestech pokračují také poté, co se vláda rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.
