Výběr osudů jihokorejských hlav státu (jihokorejský parlament dnes na druhý pokus odhlasoval odvolání prezidenta Jun Sok-jola):
Čon Du-hwan - Korejský prezident z let 1980 až 1988 byl v roce 1996 odsouzen k trestu smrti za vzpouru, vlastizradu a také korupci. V případu korupčního obvinění jej soud shledal vinným, že v letech 1980 až 1993 společně s tehdejším generálem a pozdějším prezidentem Ro Tche-uem přijali úplatky od podnikatelů v celkové výši přes 600 milionů dolarů. Oba byli odsouzeni také za to, že využili výjimečného stavu v roce 1979 k provedení krvavého vojenského převratu a že způsobili masakr civilistů při prodemokratických demonstracích v Kwangdžu v roce 1980. Trest byl Čonovi po roce zmírněn na doživotí. Propuštěn byl díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam.
Kim Te-džung - V čele Jižní Koreje stál v letech 1998 až 2003. V minulosti patřil k opozici, byl šest let ve vězení. Tři roky také strávil v exilu, deset let v domácím vězení a pod policejním dohledem, protože odmítl spolupracovat s jihokorejskými vojenskými vládci. Začátkem 90. let navázal Kim osobní přátelství s českým prezidentem Václavem Havlem, s nímž se setkal v Soulu i v Praze. Jako prezident uplatňoval Kim vstřícnou politiku vůči KLDR. V roce 2000 zorganizoval vůbec první summit s vůdcem Severní Koreje a získal za to Nobelovu cenu za mír. Se severokorejským protějškem Kim Čong-ilem podepsal komuniké o usmíření a případném znovusjednocení a o ekonomické výměně.
Ro Mu-hjon - Prezidentem Jižní Koreje byl v letech 2003 až 2008. V roce 2004 jej parlament sesadil za to, že v kampani před blížícími se volbami nepokrytě podporoval jemu spřízněnou stranu. Jednalo se o bezprecedentní případ v historii země. Ústavní soud ale za několik měsíců toto rozhodnutí zrušil a Ro opět převzal prezidentský úřad. Byl považován za liberálního politika a reformátora a většinu své vlády zasvětil sbližování obou korejských států. V roce 2009 spáchal sebevraždu, když během vycházky do hor nedaleko svého domu na jihovýchodě země skočil do rokle. Důvodem jeho činu bylo nejspíš to, že byl Ro vyšetřován kvůli údajnému braní úplatků. Podle vyšetřovatelů převzal prostřednictvím členů rodiny a spolupracovníků od jistého podnikatele více než šest milionů dolarů. Politik obvinění popřel, kvůli zapojení rodiny se však obyvatelům země veřejně omluvil.
Pak Kun-hje - Korejská prezidentka z let 2013 až 2017 byla zatčena a následně v roce 2017 skončila ve vězení poté, co ji parlament zbavil funkce po korupčním skandálu. Ten také vyvolal několik měsíců trvající masivní pouliční protesty. V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016, stála Čche Son-sil, důvěrnice Pak Kun-hje. V roce 2018 dostala Čche 20letý trest vězení za to, že využívala svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, například Samsung, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Exprezidentku soud shledal vinnou například z toho, že Čche Son-sil prozrazovala obsah důležitých dokumentů ze své kanceláře. Jihokorejský nejvyšší soud v lednu 2021 exprezidentce pravomocně potvrdil 20 let odnětí svobody kvůli zneužití pravomocí, korupci a vydírání a také pokutu ve výši 18 miliard wonů (skoro 431 milionů korun). Pak byla propuštěna po pěti letech poté, co jí v prosinci 2021 tehdejší prezident Mun Če-in udělil milost.
Jun Sok-jol - Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v březnových prezidentských volbách. Vystudovaný právník sehrál předtím jako hlavní žalobce klíčovou roli při odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje za korupci. Je zastáncem tvrdého přístupu k Severní Koreji a během jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily. V současnosti je Jun rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály - včetně toho, že Junova manželka přijala darem kabelku od Diora nebo kauzy manipulací s akciemi.
Jun letos 3. prosince šokoval Koreu i svět, když v zemi vyhlásil stanné právo. Obvinil při tom Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií ke KLDR a z protistátní činnosti. Několik hodin po ohlášení stanného práva se proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Dnes parlament na druhý pokus rozhodl o odvolání Juna z prezidentské funkce. Pro krok, který musí do šesti měsíců ještě potvrdit ústavní soud, se vyslovilo 204 poslanců, pro přijetí bylo třeba 200 hlasů. Vyhlášení stanného práva nyní vyšetřuje jihokorejská prokuratura, parlament navíc ve čtvrtek 12. prosince schválil návrh zákona o ustavení zvláštního vyšetřovatele.
