Věznice v Praze na Pankráci byla za druhé světové války jedním z míst, kde němečtí okupanti vraždili české vlastence. Německá okupační správa v ní zřídila vyšetřovací vazbu gestapa a v dubnu 1943 zařízení k vykonávání poprav stětím gilotinou.
V neblaze proslulé pankrácké "sekyrárně" bylo do konce války popraveno 1075 osob, včetně 155 žen. Záznam o poslední exekuci pěti lidí zapsal do popravčí knihy německý kat Alois Weiss 26. dubna 1945. Údaje o popravených gilotinou se dochovaly díky knize poprav německého kata Weisse, který měl k ruce jednoho německého a tři české pomocníky.
Údaje ke stovkám dalších poprav, provedených většinou oběšením, se nedochovaly. Popravy oběšením se vykonávaly mimo dny určené k provozu gilotiny a popravy vedli příslušníci SS. Věšelo se na ocelové traverze s osmi háky, zavěšené na stropu vedle gilotiny. Okupační německá správa udělovala tresty smrti za delikty politické, hospodářské, za odboj, ale i za činy čistě kriminální, v praxi to znamenalo, že lidé mohli být odsouzeni v podstatě za cokoliv.
Nacisté gilotinu hodili do Vltavy. Byla vylovena a pietně vystavena
Popravčí komora s gilotinou je v pankrácké věznici z pietních důvodů zachována dodnes. Na konci války sice Němci gilotinu rozebrali a hodili do Vltavy, po válce však byla vylovena a znovu sestavena. A dodnes je na pietním místě v sekyrárně k vidění.
"Památník Pankrác vznikl po druhé světové válce v autentických prostorách bývalého popraviště takzvané sekyrárny, aby připomínal zrůdnost nacismu a hrdinství těch, kteří mu odporovali za cenu vlastního života," píše se na stránkách pankrácké věznice.
Popravovali také komunisté. Tady zemřela Milada Horáková i Olga Hepnarová
V padesátých letech byli na Pankráci popravováni političtí vězni, například Milada Horáková. Tyto popravy byly prováděny za budovou nemocnice, kde je dnes vybudován památník těmto obětem.
Ve věznici se popravovalo i za kriminální zločiny. Počínaje rokem 1954 sloužila Pankrác jako jediné místo výkonu trestu smrti v celém Československu. Teprve koncem 60. let bylo zřízeno další popraviště na Slovensku v Ilavě a později v Bratislavě.
V polovině 70. let byla v pankrácké věznici popravena poslední žena - Olga Hepnarová, která úmyslně vjela nákladním automobilem na tramvajovou zastávku, přičemž zabila osm lidí. V únoru 1989 se Pankrác stala místem výkonu posledního absolutního trestu na českém území. Na šibenici tehdy skončil pětinásobný vrah Vladimír Lulek.
