Hlouček migrantů s batohy a mezi nimi dva muži ve vojenském oblečení, kteří si zahalují hlavy, všichni se pohybují travnatým porostem u polsko-běloruských hranic. Muži ve vojenském rozdávají ostatním rady. Jindy zase automobil nejspíš běloruských bezpečnostních složek přiváží větší skupinu mužů, kteří jdou lesem směrem k hraničními plotu, když ale zjistí, že o nich polská pohraniční stráž ví, rychle zase odchází pryč. I takové záběry zachytily v minulém roce drony a kamery, které fungují i pro noční vidění, na ostře střežené polsko-běloruské hranici v oblasti Podlesí. Počet pokusů o překročení hranice loni opět vzrostl.
Polské úřady a bezpečnostní složky již více než tři roky dokumentují, jakým způsobem běloruský režim zneužívá migranty původem zejména z Blízkého východu a Afriky k destabilizaci Polska a celé EU v odvetě za unijní sankce proti Minsku. Na hranicích vznikl 5,5 metru vysoký plot s ostnatým drátem, u kterého jsou umístěny kamery. Čidla pohybu jsou na plotě samotném i přímo v zemi a oblast rovněž monitorují drony. Ani to ale skupiny migrantů neodradilo a za pomoci lidí z běloruských bezpečnostních složek se snaží dostat do Evropské unie. Často mívají také vybaveni a nejrůznější nástroje na překonání plotu, popsal novinářům generál Robert Bagan, velitel polské pohraniční stráže.
Polsko kvůli přístupu k migrantům čelí kritice různých nevládních organizací, podle kterých porušuje lidská práva uprchlíků a zatlačuje je zpátky do Běloruska. Náměstek polského ministra vnitra Maciej Duszczyk to ale odmítá. Většina z migrantů podle jeho slov do Polska nechce, chtěla by dále do Evropy, zejména do Německa. I proto často utíkají zpátky do Běloruska, když na pohraniční stráž narazí, protože se chtějí pokusit překročit hranici někdy jindy znovu bez toho, že by byli přistiženi.
Ze šesti hraničních přechodů mezi Polskem a Běloruskem je v současné době pro osobní dopravu otevřen pouze jediný, Terespol-Brest. Přechod Polowce-Pieszczatka byl uzavřen kvůli pandemii covidu-19, od roku 2021 už ale za jeho uzavřením stojí obrovská vlna nelegální migrace. Pohraniční stráž z regionu Podlesí zodpovídá za 247 kilometrů hranice, celkově je hranice s Běloruskem dlouhá 418 kilometrů. Pohraničníkům tam nyní pomáhají i armáda a policie.
Podle polských statistik se v roce 2018 hranici z Běloruska v oblasti Podlesí pokusili překročit pouze tři lidé, o rok později to bylo 10 osob, v roce 2020 jich pak bylo 117. Extrémní nárůst zaznamenala pohraniční stráž v roce 2021, pokusů o překročení hranice bylo 37.833, v roce 2022 pak 15.597, v roce 2023 to bylo 26.000 a v loňském roce se o překročení bělorusko-polské hranice v regionu pokusilo 29.707 osob.
Osoby, které pohraniční stráž z Podlesí zadržela, pocházely v prvních letech většinou z Iráku, Afghánistánu, Sýrie, Somálska a Íránu, v roce 2024 pak nejvíce z Etiopie, Eritreje, Somálska, Sýrie, Jemenu či Súdánu.
"Většinou šlo o muže, kteří do Ruska a Běloruska přijeli legálně s ruskými vízy, studentskými či pracovními. Následně byli organizovaně převezeni k hranici za spolupráce běloruských bezpečnostních složek," uvedl Andrzej Stasiulewicz, zástupce velitele pohraniční stráže v Podlesí. Právě jednotka z Podlesí (POSG) chrání většinu polsko-běloruské hranice.
"V loňském roce jsme zaznamenali rovněž narůstající agresi vůči polským hlídkám," upozornil. Nejvíce incidentů zaznamenala pohraniční stráž loni květnu, celkem 24, do kterých bylo zapojeno 229 lidí. Někdy se skupiny migrantů za pomoci Bělorusů snaží jen upoutat pozornost hlídek, například tím, že ničí hraniční označení a zapalují ho. Ve stejnou chvíli se pak na jiné straně hranice jiná skupina pokouší plot překonat, často v bažinatém a nepřístupném terénu.
Loni v dubnu se například pokusila hraniční plot přejít skupina dokonce asi 220 migrantů, zaznamenaly kamery. Někteří si přinesli žebříky a podle mluvčí polské pohraniční stráže se chovali agresivně, po policistech a vojácích házeli kameny a větve. Nakonec se stáhli zpět do Běloruska.
V loňském roce se v Podlesí podařilo zadržet celkem 346 organizátorů těchto transferů migrantů z Běloruska dále do Evropy, v roce 2023 jich bylo zadrženo 606. Většinou pocházeli z Ukrajiny, Polska, Běloruska či Gruzie.
Počet nelegálních přechodů hranice se podle Stasiulewicze podařilo výrazně snížit poté, co v délce 60 kilometrů podél hranice vznikla nárazníková zóna, do které mohou jen polské bezpečnostní složky. Kurýři tak mají ztíženou situaci a už nemohou hned za hranicí na migranty čekat, aby je odvezli dále do Evropy a oni nemuseli požádat o azyl v Polsku, tedy v první zemi EU, do které vstoupili.
Když nicméně na území Polska vstoupí, mají možnost požádat o mezinárodní ochranu. Hned na hraničním přechodu Polowce je pak registrační centrum, kde se o ně postarají a v oblasti funguje i několik specializovaných záchranářských týmů, které vyjíždějí na pomoc zraněným migrantům u hranic. Jen v roce 2024 tyto týmy vyjížděly k 411 incidentům a 307 cizinců bylo hospitalizováno.
Od roku 2021, kdy krize na hranicích vypukla, zemřelo již několik migrantů, často na podchlazení a vyčerpání. Loni na konci května byl pak naopak migrantem zraněn polský voják, který na následky bodných zranění zemřel. Další vojáci utrpěli zranění.
V roce 2021 si jen v polském regionu Podlesí požádalo o mezinárodní ochranu 1367 lidí, většina z nich pocházela z Iráku, Afghánistánu, Ruska a Běloruska, v roce 2022 jejich počet klesl na 1070, v roce 2023 pak na 735. Naopak loňský rok byl rekordní, pokud jde o počet žádostí, bylo jich 2873 s tím, že je podali nejvíce občané Etiopie, Eritreje, Somálska a Sýrie.
"Hraniční bariéru jsme nedávno ještě vylepšili. Dodali jsme ostnatý drát v polovině její výšky a rovněž další horizontální zábrany. Předtím se migrantům za pomoci nářadí podařilo plot rozevřít za 20 sekund, nyní je to nemožné," uvedl generál Robert Bagan z pohraniční stráže. "Přidali jsme rovněž další kamery, které umožňují vidět i lidi, kteří se k hranici blíží, nejen ty, kteří už u ní jsou," dodal. Fyzickou bariéru doplňuje elektronická, detektory jsou přímo na plotu či 80 centimetrů pod zemí zatím v délce 247 kilometrů, od dubna by tomu tak mělo být na celých 418 kilometrech hranice s Běloruskem, doplnil polský velitel.
Někteří migranti končí ve střežených nebo otevřených centrech pro uprchlíky, zatímco ti, kteří nechtějí požádat o ochranu v Polsku, "jsou informováni o povinnosti opustit území Polska a vrátit se za hranice", uvádí pohraniční stráž. Ti, kteří se rozhodnou požádat o mezinárodní ochranu v Polsku, mají k dispozici registrační centrum přímo na hraničním přechodu v Polowcích. Tam je čeká lékařská prohlídka a s pomocí překladatele mohou vyplnit svou žádost. Polské úřady rovněž pořídí jejich fotografie a otisky prstů. V centru je k dispozici několik lůžek, místnost určená pro rodiny, sklad s oblečením a rovněž i knihovna.
Po registraci dostanou migranti dočasné osobní doklady na 90 dní a čekají v uprchlických centrech na rozhodnutí o získání či nezískání ochrany. To by mělo být vyneseno do šesti měsíců. "Odhadujeme ale, že 80 až 90 procent z těch, kteří řekli, že chtějí být v Polsku, tu nezůstane," uzavřel generál Slawomir Klekotka, velitel pohraniční stráže z Podlesí.
