Před 75 lety zatkla komunistická tajná policie devět hokejových mistrů světa

Domácí
11. 3. 2025 20:00
Reprezentační mužstvo Československa na mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu. Sestava mužstva: brankář Josef Jirka, František Vacovský, Jiří Macelis, Čeněk Pícha, Miroslav Marek, Josef Trousílek, Přemysl Hainý, Miloslav Charouzd, Vladimír Zábrodský, Augustin Bubník, Vladimír Kobranov, Vladimír Bouzek, Václav Roziňák, Oldřich Němec, Stanislav Konopásek, František Mizera a brankář Bohumil Modrý.
Reprezentační mužstvo Československa na mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu. Sestava mužstva: brankář Josef Jirka, František Vacovský, Jiří Macelis, Čeněk Pícha, Miroslav Marek, Josef Trousílek, Přemysl Hainý, Miloslav Charouzd, Vladimír Zábrodský, Augustin Bubník, Vladimír Kobranov, Vladimír Bouzek, Václav Roziňák, Oldřich Němec, Stanislav Konopásek, František Mizera a brankář Bohumil Modrý.

Před 75 lety, 13. března 1950, zatkla československá státní bezpečnost v Praze devět československých hokejových mistrů světa. Ti pak byli spolu s dalšími třemi hokejovými reprezentanty ve vykonstruovaném procesu "proti Modrému a spol." odsouzeni za velezradu a špionáž k mnohaletým žalářům. Výše jejich trestu se pohybovala od 15 let k osmi měsícům. Komunistická moc tak dala sportovcům exemplárním způsobem najevo, kdo je pánem v zemi.

V hospodě u Herclíků v Pštrossově ulici bylo tehdy zatčeno devět hokejových reprezentantů: Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španinger, Přemysl Hajný a Josef Stock. Vladimír Kobranov a Mojmír Ujčík byli zatčeni následující den. Později si policie přišla i pro hvězdného brankáře Bohumila Modrého.

Až na Modrého měli všichni reprezentovat Československo na hokejovém mistrovství světa v Londýně, a to jako obhájci zlata z posledních dvou šampionátů. Do Británie 11. března ale z rozhodnutí ministra informací Václava Kopeckého nikdo z hokejistů neodletěl. O neúčasti hokejistů na šampionátu v Londýně vedení KSČ oficiálně informovalo 13. března 1950 pod nepravdivou záminkou, že Britové odmítli vystavit vstupní víza československým rozhlasovým reportérům. "Zjistili jsme však, že to byla všechno lež a víza vydaná byla," uvedl později jeden ze potrestaných hokejistů Augustin Bubník.

Zklamaní reprezentanti se týž den sešli v restauraci U Herclíků, nazývané Zlatá hospůdka, poblíž pražského Národního divadla. Rozčilení hráči si nebrali servítky a začala padat ostrá slova na adresu režimu. To už byli ovšem pod dohledem příslušníků Státní bezpečnosti (StB), která vzápětí začala zatýkat. "Pamatuju, jak jsme s Vaškem Roziňákem vybíhali z té hospody a křičeli, jak chceme mít křídla a chceme být volní. Křičeli jsme 'smrt komunismu' a že chceme svobodu. Blázniví dvacetiletí kluci, mysleli jsme, že to všecko zvrátíme," připomněl později Augustin Bubník.

Do čela ilegální skupiny postavila tajná policie "Bóžu" Modrého, kterého obvinila ze styku s cizími špióny a z úmyslu emigrovat. Špionáž a vlastizrada byly hlavním zaklínadlem zinscenovaného soudu, konaného v Praze v říjnu 1950. S nejvyššími tresty odešli Modrý (15 let), Bubník (14), Konopásek (12), Roziňák a Kobranov (oba deset). Žádný z obžalovaných nevyvázl bez trestu.

Nejasná byla v procesu role legendárního útočníka Vladimíra Zábrodského. Přestože byl největší osobností týmu, nebyl jako jeden z mála zatčen a odsouzen. Sám Zábrodský,který zemřel v březnu 2020 ve Švédsku ve věku 97 let, se k celému případu odmítal vyjadřovat.

Mistři světa skončili v uranových dolech. Po propuštění se většina z nich k hokeji vrátila. V červenci 1968 byla celá skupina plně rehabilitována Nejvyšším soudem. Bohumil Modrý se tohoto dne již nedočkal, zemřel v roce 1963 ve věku 46 let na následky pobytu v uranových dolech.

V roce 2009 byla na budově v Pštrossově ulici v Praze 1, kde zatýkání hokejistů začalo, odhalena pamětní deska.

Likvidace téměř celého reprezentačního týmu měla ničivé následky pro celý hokej. Mistrovství světa v letech 1950 a 1951 se Československo nezúčastnilo. Z výběru pro šampionát v Londýně zůstali v reprezentaci pouze Václav a Vlastimil Bubníkové a Miroslav Blažek. Bouzek se jí vzdal, ač mu byla nabídnuta funkce kapitána. Oficiálně skončil s ohledem na věk, ve skutečnosti kvůli vazbám na bývalé spoluhráče.

První turnaj, do kterého zasáhl nově vytvořený reprezentační tým, byly olympijské hry roku 1952, kde skončil na čtvrtém místě. Další tři roky trvalo, než dosáhli hokejisté na medaili z mistrovství světa. A na titul ze světového šampionátu pak hráči i fanoušci čekali až do roku 1972.

Autor: ČTKFoto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ