Předseda ovocnářů: Dosavadní masivní likvidace sadů má zpomalit, nové mají přibýt

Dosavadní masivní kácení ovocných sadů by mělo letos zpomalit a ovocnáři by měli začít sázet více sadů. Podmínkou je to, že se na jaře nebudou opakovat loňské mrazy, které zničily téměř 70 procent úrody. Při sázení nových sadů ovocnářům pomáhají i zvýšené dotace a snížení s tím spojené administrativy. ČTK to dnes na Ovocnářských dnech v Hradci Králové řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Za posledních deset v Česku bez náhrady ubylo přes 7000 hektarů sadů, tedy zhruba 40 procent ploch. Hlavním důvodem bylo podle Ovocnářské unie ztrátové pěstování ovoce, kdy se rostoucí náklady na pěstování nepromítaly do odbytových cen.

Předseda ovocnářů věří, že redukce sadů již nebude tak velká. Přes letošní zimu očekává snížení ploch sadů asi o 300 hektarů na úroveň 10.200 hektarů. Připomněl, že 40 procent výsadeb je v kategorii přestárlých sadů, které by měla čekat obnova. U hlavního ovocného druhu jabloní je přestárlých 47 procent ploch.

Úbytek sadů by měly zpomalit nové výsadby. Zatímco v letech 2022 a 2023 se vysázelo mimořádně nízkých 101 a 80 hektarů sadů, loni to bylo přibližně 150 hektarů. "Letos by nová výsadba mohla činit kolem 200 hektarů," uvedl Ludvík. Pěstitelům s výsadbou finančně pomáhá stát, který loni zvýšil podporu na vysázení hektaru sadu z 240.000 korun až na 334.000 korun. Výsadba jednoho hektaru jabloňového sadu přijde na více milion korun.

Stát také zjednodušil dotační administrativu, což podle Ludvíka pomohlo zejména malým pěstitelům. Řada z nich se kvůli složité byrokracii v minulých letech do dotacemi podpořené výsadby ani nepustila. Příspěvky na nové výsadby stát zavedl v polovině 90. let, aby pomohl nastartovat tehdy prakticky zastavenou obnovu sadů. Před rokem 2020 se obvykle vysazovalo kolem 350 hektarů sadů ročně.

Dotační podpora je důležitá zejména v letošním roce, kdy ovocnáři po loňské decimaci úrody mrazy mají více než miliardový výpadek v příjmech. Na škody z mrazů jim stát především ze zdrojů Evropské unie vyplatil kompenzace ve výši 445 milionů korun. Peníze umožní ovocnářům přežít a založit novou úrodu. "Kritické období pro ovocnáře přijde po spotřebování kompenzací. Půjde o dobu do první sklizně a získání tržeb z letního ovoce. Ale pěstitelé jablek se prvních větších peněz dočkají až v závěru letošního roku," uvedl Ludvík.

V roce 1989 bylo v Česku 23.000 hektarů sadů, od té doby zmizelo přes 54 procent sadů. Výrazný pokles nastal po roce 2014. K 31. květnu bylo v Česku 10.522 hektarů sadů.

S úbytkem sadů klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.

Vývoj ploch produkčních ovocných sadů v ČR, vždy k 31. květnu daného roku:

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský