Nový projekt vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci s diagnostikou schizofrenie i předpovídat možné zhoršení stavu. Využívá analýzu změn zornice pomocí digitálních technologií. Odborníci projekt spustí na začátku příštího roku. Při odhalení změn v mozku využije analýzu z kapky krve. Dosud neexistují laboratorní nebo zobrazovací metody pro diagnostiku schizofrenie, informoval dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Cílem je rozšíření poznání příčin schizofrenie a vytvoření platformy pro počítačem podporovanou diagnostiku. Vzniknout má i nová metoda prevence opětovného vzplanutí nemoci. "Schizofrenie patří k nejzávažnějším psychiatrickým onemocněním. Postihuje okolo 24 milionů lidí po celém světě. Základní účinnost antipsychotik se za posledních 70 let výrazně nezlepšila," uvedl hlavní řešitel projektu Pavel Mohr.
Schizofrenie se nyní diagnostikuje na základě odborného rozhovoru s psychiatrem. Projekt nazvaný Brainscape, do kterého se zapojily i další instituce z akademické i soukromé sféry, získal grant ministerstva školství. Jeho výše je téměř 100 milionů korun. Vědci už před 15 lety začali vytvářet databázi zaznamenávající opakovaná vyšetření pacientů se schizofrenií během kritických prvních pěti let od vypuknutí příznaků. "Tato studie patří k nejrozsáhlejším svého druhu na světě a ročně se do ní přidává velké množství dat od přibližně dvou stovek pacientů v časném stadiu nemoci," popsal Filip Španiel z NUDZ.
Databázi tvoří pokročilá vyšetření magnetickou rezonancí i krevní vzorky zpracované pro dlouhodobé skladování. "V době jejich odběru přitom nebyly dostupné metody a technologie, které se objevily až v posledních letech, Umožňují studovat mozkové buňky prostřednictvím obyčejného odběru krve," vysvětlil Mohr. Dodal, že všechny buňky v těle včetně mozkových produkují takzvané exosomy a analýza jejich obsahu spolu s dalšími daty umožní získat přímé informace o stavu mozkových buněk, aniž by bylo třeba odebírat vzorky mozkové tkáně.
Pacienty také mohou vědci vybavit takzvaným aktigrafickým náramkem, který bude monitorovat změny spánku, a speciální podložkou do lůžka, která bude sledovat fáze spánku. Pacient každý týden prostřednictvím aplikace na chytrém telefonu vyplní dotazník a pomocí kapesního přístroje změří svou mozkovou aktivitu na základě analýzy změn průměru zornice. "Dynamika zornice totiž přímo odráží změny v mozkové aktivitě. Budeme zkoumat, do jaké míry může tento snadno měřitelný parametr, získaný pomocí jednoduchého zařízení, předpovídat riziko blížícího se relapsu, tedy náhlého zhoršení onemocnění," doplnil Španiel.
