Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.
Pokud chce Rusko skutečně mír, musí zastavit palbu okamžitě, nemá důvod čekat do 8. května, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Mluvčí Bílého domu uvedla, že americký prezident Donald Trump chce vidět trvalé příměří, které by ukončilo ruskou válku proti Ukrajině.
"Během tohoto období budou veškeré vojenské akce pozastaveny. Rusko se domnívá, že ukrajinská strana by měla následovat tohoto příkladu," uvedl Kreml na platformě telegram, kde také sdělil, že Putin příměří nařídil z humanitárních důvodů.
Moskva dále pohrozila, že v případě "porušení příměří ukrajinskou stranou" zareagují ruské ozbrojené síly adekvátně. "Ruská strana znovu oznamuje svou připravenost k mírovým rozhovorů bez předběžných podmínek," dodala kancelář prezidenta.
Ukrajina vyzývá k okamžitému příměří
"Proč čekat do 8. května?" reagoval na síti X ukrajinský ministr zahraničí Sybiha, podle něhož by příměří mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. "Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále," napsal šéf ukrajinské diplomacie. Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. "Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely," uvedl Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.
O příměří a mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou usilují Spojené státy, které zatím vedly oddělená jednání se zástupci obou znepřátelených zemí. K výsledku se zatím dospět nepodařilo. Kyjev už dříve přistoupil na americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal a Moskva souhlasila pouze s třicetidenním přerušením útoků na energetické cíle. Později ještě Putin vyhlásil krátký velikonoční klid zbraní. Obě strany se vinily z porušování obou příměří.
Trumpovi se nedaří ani příměří, natož mír
Americká administrativa mezitím začala dávat najevo, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Trump byl podle Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin neklame. V neděli šéf Bílého domu uvedl, že chce, aby jeho ruský protějšek zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v reakci na Putinovo krátkodobé příměří zopakovala, že americký prezident dal jasně najevo, že usiluje o trvalý klid zbraní. Šéf Bílého domu je stále více frustrován Putinem a Zelenským, kteří by měli zasednout k jednacímu stolu a válku ukončit, uvedla Leavittová. Současnou válku na Ukrajině rozpoutalo 24. února 2022 Rusko na Putinův příkaz.
Rusové slaví vítězství v takzvané Velké vlastenecké válce 9. května, tedy o den později než v Evropě, protože v době podpisu německé kapitulace bylo v Berlíně 23 hodin večer, ale v Moskvě už byla hodina po půlnoci. Rusko nazývá Velkou vlasteneckou válkou část druhé světové války, která začala v červnu 1941 německým přepadením Sovětského svazu. V roce 1939 nacisté a Sověti uzavřeli smlouvu o neútočení, kterou si zároveň rozdělili východní Evropu.
