Eugen Czernin si po druhé světové válce neuchoval československé občanství, chybí důkazy o aktivním zapojení do boje proti nacistům, potvrdil znovu Nejvyšší správní soud (NSS). Zamítl kasační stížnost jeho vnuka Karla-Eugena, jenž se domáhal opětovného posouzení dědečkovy údajné protinacistické činnosti. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Czerninové po válce přišli na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek, polnosti a nemovitosti v Čechách včetně zámku v Jindřichově Hradci. Pro případnou restituci bylo podstatné to, jestli Eugen Czernin, který zemřel v roce 1955 v Rakousku, měl po válce nárok na uchování československého občanství.
Ministr vnitra v roce 2005 žádost o zachování občanství zamítl. Šlechticův vnuk pak neuspěl ani v soudním sporu. NSS už tehdy uznal, že Czernin v době okupace mnoha lidem pomohl. Nejsou ani pochybnosti o jeho protinacistickém smýšlení, nicméně chyběly důkazy pro aktivní účast v zápasu s okupanty, což je podmínka zachování občanství.
Později Karl-Eugen Czernin neúspěšně usiloval o obnovu řízení a v roce 2019 požádal o opětovné posouzení dědečkova počínání za protektorátu a případné nové rozhodnutí. Neuspěl ani tentokrát. Podle Městského soudu v Praze není sporu o tom, že Czernin splnil první dvě podmínky pro zachování občanství, tedy zůstal věrný Československu a nikdy se neprovinil proti českému a slovenskému národu. Třetí podmínku, tedy aktivní účast v boji za osvobození Československa, však nesplnil ani podle městského soudu, ani podle nového rozsudku NSS.
"Poskytnutí zbraní francouzským zajatcům ani úkryt zbraní a vysílaček pro odboj nebyly prokázány a ostatní skutky jako protinacistické smýšlení a různá podpora a pomoc českým občanům i cizozemcům postrádají aktivní záměr oslabit nebo poškodit německou vojenskou moc ve smyslu citované judikatury," stojí v rozsudku. Karl-Eugen Czernin by se teoreticky mohl obrátit ještě na Ústavní soud.
Dědicové šlechtického rodu už dříve získali v restitucích část někdejšího majetku Josefíny Czerninové, manželky Eugena Czernina. Šlo o miliony čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku. O občanství Czerninové, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, totiž v roce 1999 kladně rozhodly úřednice pražského magistrátu. Později kvůli tomu čelily trestnímu stíhání, obě byly zproštěny až poté, co Ústavní soud zkritizoval jejich represi za jiný právní názor. Takto vydaný majetek již patrně zůstane v soukromých rukách.
Jiná větev větev Czerninů, takzvaná vinořská linie, získala v restitucích například zámek v Dymokurech, lesy a zemědělskou půdu. Jejího představitele Rudolfa Děpolda nacisté připravili o majetek a uvěznili. Eugen Czernin si majetek za války uchoval, formálně udržoval vztahy s okupanty, avšak podle některých svědectví smýšlel ve prospěch Československa a pomáhal Čechům. K uchování občanství a pozdější restituci majetku to však nestačilo.
"Prokázat před soudy aktivní zapojení restituentů do protinacistického odboje se s odstupem 80 let od konce druhé světové války stává čím dál obtížnějším," řekl ČTK advokát Tomáš Nahodil, jenž se zabývá také restitučními kauzami. Restituenti již nežijí, o jejich majetky bojují potomci ve druhé, častěji již dokonce ve třetí generaci, nežijí svědci, ani ti, kteří by od nich cokoli slyšeli z doslechu. "Zbývají jen listinné důkazy. Pokud se v archivech vůbec najdou, bývají podle judikatury Ústavního soudu zatížené politickou situací v poválečném předúnorovém Československu," doplnil Nahodil.
