Funguje to jako nikdy

Spokojenost soudce Vojtěcha Cepla s justicí skoro až provokuje. „Každý soudce se má hůř než já,“ říká. Díky němu je možné premiérova poradce Marka Dalíka titulovat jako korupčníka a poslance Davida Ratha jako tuneláře. Více si ale váží rozsudku, který pacientce zajistil tři sta padesát tisíc za nefunkční ledvinu.

Z vašich verdiktů nad politiky se zdá, že si spory užíváte. Těšíte se na moment, kdy se před vámi objeví právní zástupci Davida Ratha, Petra Bendla nebo Marka Dalíka?

Tak to není. Atraktivita případu nijak nesouvisí se slávou účastníků.

Ve sporu mezi Rathem a Dalíkem jste došel k závěru, že premiérův poradce se nedopustil trestného činu, přesto je možné označit ho za korupčníka kvůli tomu, jak sehnal přeběhlíky pro druhou Topolánkovu vládu

Vašeho verdiktu se vší silou chytila ČSSD a začala celou ODS označovat za korupčníky...
Ten rozsudek se týkal pouze jednotlivce, nikoli celé strany. Jak se interpretuje dál, to už neovlivním.

Teoreticky by teď znovu ODS mohla zažalovat ČSSD. Jak byste rozhodl?

Kdyby nastala stejná situace, jen s jinými účastníky, samozřejmě bych rozhodl stejně. Ostatně velice podobná věc se projednávala týden předtím mezi Bendlem a Rathem. (Bendl pro změnu prohlásil, že Rath tuneluje lékařskou komoru, pozn. red.) Tam jsem rozhodl totožně, i když s pozměněnými stranami. Takových sporů jsem za uplynulý rok řešil celou sérii, ale veřejnost se zabývala jen posledním z nich. Mluvilo se o tom, jak je ten rozsudek nový a zajímavý. Já si myslím, že byl celkem běžný.

Nejste zbytečně skromný? Verdikt lze považovat za zlomový, protože úplatky politikům nikdo neprokázal, přesto je teď kdokoli může označovat za korupčníky.

Závěr o vině z pohledu trestního práva nemusí být stejný jako rozsudek civilního sporu; a také často nebývá. Ten druhý rozsudek se úplně stejně týkal tunelování. Na té „korupci“ bylo průlomové pouze to, že o tom napsaly noviny. Jiný rozdíl opravdu nevidím. Ještě jsem měl podobný případ s úplně neznámými lidmi, kde se vyskytlo slovní spojení „podvod žákyně“. Také šlo o cvičení na úplně stejné téma.

Jak se to podobá? Chovají se Rath nebo Dalík jako ve škole?

Otec žákyně žaloval školu za to, že o ní řekli, že podvádí. Stěžoval si, že škola nemůže hovořit o podvodu, protože podvod je trestný čin. Ukázalo se, že si žákyně falšovala záznamy v žákovské knížce, a dopadlo to velice podobně jako s panem Dalíkem. Já nevidím důvod, proč by se slovo „podvod“ ve svém obecném významu nemohlo použít.

Nechovají se nakonec politici jako děti?

To jste řekl vy. S tím výrokem nemám nic společného.

Na Ratha a Bendla jste apeloval, aby se polepšili. Je to v jejich případě možné?

Neřekl bych, že ten výrok padl zrovna takto. Nevylučuji ale, že jsem si nemohl nepovšimnout, že se u mě tito pánové vyskytují poněkud často. Abych to řekl úplně korektně. Na posouzení věci to samozřejmě žádný vliv nemělo; každý má právo se soudit, kolikrát chce.

Vaše výroky v porovnání s ostatními soudci působí neobvykle. Spíše jako novinové komentáře. Je to záměr?

Proč? Třeba pan Dalík se svým postupem při vyjednávání s poslanci Melčákem a Pohankou ani netajil. Vycházel jsem zejména z jeho vlastních výroků, není potřeba provádět zvláštní studie. Ten váš pocit je dán možná tím, že při sestavování ústního zdůvodnění rozsudku dbám na to, aby mi zúčastnění v síni rozuměli, protože jde o laiky. Tak ale postupuje spousta jiných soudců.

Kolik času vám zabere finální fáze soudního sporu? Co musíte podniknout, abyste se dostal k rozsudku?

To se nesrovnatelně liší. Představu o celé věci musíte mít po celou dobu, co na ní pracujete, protože záleží na tom, jaké budete zvát svědky a jaký si vytvoříte plán. Pokud je ale případ složitý, nejvíc času zabere jeho nastudování. Úplně na začátku soudní praxe jsem dostal kauzu ze zdravotnictví. Ten spis jsem četl snad tři neděle v kuse a nedělal jsem skoro nic jiného. Pak jsem spor během jediného jednání skončil, napsal osmnáctistránkový rozsudek a bylo to. Tak složité věci se ale vyskytují málokdy a politiků se většinou netýkají.

Nestane se vám, že na složitý případ nemáte chuť a odsouváte ho? Někteří soudci si tak v rozporu s předpisy pomáhají.

To bych se tedy velmi ohradil. Vůbec se mi to nestane! Složité věci mě baví, proto jsem přišel sem.

Jaké případy jste soudil a dodnes jsou pro vás zásadní?

Jde třeba o poškození pacientky, která po gynekologické operaci přišla chybou lékařů o ledvinu. Rozsudek ještě není pravomocný a v tomto případě běží ještě spor o náhradu škody v Rakovníku. Protože v tomto případě se můžete soudit jednak kvůli zásahu do svých lidských práv, jednak o škodu na zdraví. Jde rozhodně o zajímavější případ, než je kauza Dalík.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN.

Foto: Jan Schejbal