Mladoboleslavskému knihkupci Václavu Klementovi se v létě 1894 porouchalo kolo. Poslal ho tedy německému výrobci zpět spolu s česky psaným dopisem. Záhy dostal odpověď, aby psal v nějakém srozumitelném jazyce. V té době se mechanik Václav Laurin rozešel se svým společníkem, s nímž měl v Turnově dílnu na výrobu jízdních kol. A chtěl přesídlit do Mladé Boleslavi.
Výlet do historie jistě každému napoví, jak se oba příběhy spojily a co bylo dál. Oba protagonisté se sešli a založili firmu Laurin&Klement, která začala postupně vyrábět automobily, roce 1905 představila svůj první produkt, legendární Voiturettu. A později se ze společnosti Laurin&Klement stala Škoda.
Znak okřídleného šípu uspěl nejen v českých zemích, ale pronikal i do světa a nezastavila ho ani druhá světová válka. Po znárodnění se z automobilky staly AZNP Mladá Boleslav, ovšem vozy z její produkce postupně technologicky zaostávaly oproti světovým značkám.
Přišel rok 1989, s jeho závěrem změna politických poměrů a Škodovka jako velký strojírenský podnik řešila budoucnost. Na nejvyšších místech se rozhodovalo, zda by měla být zařazena do kuponové privatizace, jak si přál Václav Klaus, nebo byla předmětem přímého prodeje. AZNP (Automobilové závody, národní podnik) byly přes Klausův odpor naštěstí zařazeny do druhého koše a začalo se vyjednávat, kterému ze zájemců budou náležet.
Mezi uchazeči byly japonské automobilky Nissan, Honda a Toyota, které však chtěly v Mladé Boleslavi pouze montážní závody, o Škodovku se ucházelo BMW, Renault i Volkswagen. Do finále výběrového řízení postoupily Renault a Volkswagen. Německý koncern zaručoval další rozvoj značky v podobě svébytnosti a vývoje nových modelů, Francouzi chtěli přesunout do středních Čech výrobu modelu Renault 19.
Volkswagen nakonec ve výběrovém řízení uspěl a Škoda se stala čtvrtou značkou koncernu (spolu s VW, Audi a Seatem) a 16. dubna 1991 zahájil činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s. Z něho se později stala současná Škoda Auto.
Na začátku 90. let minulého století byla Škodovka zastaralým a zadluženým podnikem, s renomovaným majitelem získala nejen přístup k moderním technologiím, ale také řád a prosperitu. I když... Nejdříve stále pokračovala ve výrobě favorita, teprve v roce 1994 přišla na řadu felicia, jenomže to už z vývojového oddělení vypadl nový hatchback nazvaný Octavia, jehož výroba začala v roce 1996. A právě s tímto modelem přišel největší rozkvět, protože to byl vůz, který se nejen líbil, ale také uplatňoval současné technologie a splňoval požadavky kvality. Proto se mu začalo dařit i na zahraničních trzích. O tři roky později se objevila Škoda Fabia a modelovou řadu rozšířily ještě modely Superb, Roomster a Yeti.
V roce 1991 vyráběla Škodovka 170 tisíc aut ročně, v loňském roce to bylo 762 600 vozů a vykázala zisk před zdaněním 11,2 miliardy korun. Letos se chystá premiéra malého městského modelu, v příštím roce by se měl objevit vůz velikostí mezi fabií a octavií, takže záměr do roku 2018 výrobu zdvojnásobit, určitě není nereálný.
Dvacetileté manželství překonalo počáteční potíže a klape. Škoda Auto je největším strojírenským podnikem v České republice.
Modely z Mladé Boleslavi po roce 1989
| model | výroba |
| Favorit, Forman | do roku 1993 |
| Felicia | od roku 1994 |
| Octavia | od roku 1996 |
| Fabia | od roku 1999 |
| Superb | od roku 2001 |
| Roomster | od roku 2006 |
| Yeti | od roku 2009 |
