Vodíkoví pionýři slepých uliček?

Vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevzniká, ale jak vypadá jízda v autě na vodík? Automobilky zkoušejí, co se dá, a nešetří přitom penězi. On-line deník TÝDEN.CZ vyzkoušel, jak se jezdí ve dvou vodíkových autech - ve Fordu Edge a Nissanu X-Trail.

Nejdražší auto, jaké jsme kdy řídili, se tiše sune po cášské Süsterfeldstrasse. Masivní Ford Edge přitom na svoji cenovku pohybující se kolem milionu eur nevypadá. Žádné na zakázku obšívané čalounění z kůže kolibříků ani diamantové hodinky v palubní desce. Obyčejné šedivé plasty, jak je umějí vyrobit jenom Američané.

ČTĚTE TAKÉ: První sériové auto na vodík je na světě

Je ovšem jediný na světě. Na konceptu založeném na sportovně užitkovém modelu Fordu prodávaném ve Spojených státech automobilka zkoumá využití vodíku coby paliva budoucnosti. To proto se jmenuje HySeries a na rozdíl od sériového auta váží dvě a půl tuny. Metrák připadá na každý ze dvou elektromotorů, další více než metrák na palivové články přeměňující vodík s kyslíkem na elektřinu a vodní páry, přes 150 kilogramů na akumulátory Lithium-Ion a k tomu ještě uprostřed podvozku trůní obrovská metráková nádrž na 4,5 kilogramu stlačeného vodíku.

Jenže jakmile zlehka sešlápnu pedál plynu, všechna ta kila jsou pryč. Elektromotor spojený s přední nápravou snadno popožene vůz kupředu, a pokud přitlačím, připojí se i ten zadní, takže rázem řídím čtyřkolku. Motory disponují nejvyšším výkonem 177 koní a maximální točivý moment 460 newtonmetrů dostupný okamžitě pomáhá, abych se uvnitř tohoto Fordu Edge cítil jako v jakémkoli výkonném SUV. Třeba v Audi Q7 s třílitrovým turbodieselem.

Ford se stejně jako všechny ostatní velké automobilky snaží přijít na způsob, jak z vodíku vytvořit pohon budoucnosti, a podobně jako ostatním mu to zatím jde velmi ztuha. Což o to, nějaký model na palivové články má BMW, Fiat, General Motors, Hyundai, Mazda, Mercedes, Nissan, Toyota či Volkswagen. A Honda právě nyní začíná dodávat první exempláře z dvousetkusové série modelu FCX Clarity vybraným zákazníkům, mezi něž patří třeba americká herečka Jamie Lee Curtisová a kteří za únosný pronájem ve výši šesti set dolarů měsíčně budou auto v následujících třech letech zkoušet v provozu.

Nicméně náklady jsou zatím příliš vysoké, než aby se dalo byť jen uvažovat o sériové výrobě. „Před deseti lety činily zhruba pětinásobek těch dnešních, přesto se nám zatím nepodařilo dostat je na přijatelnou úroveň pro produkci," tvrdí Roland Krüger, šéf vývoje palivových článků ve výzkumném středisku Fordu v německých Cáchách. Žádná významná automobilka si nemůže v současnosti dovolit vodíkový pohon zcela opomíjet. Nikoli proto, že by ostatní paliva vyčerpala svůj potenciál. A nikoli proto, že by vodík představoval spásu. Současná poptávka po alternativních palivech - tu motivovaná ekologicky, tu politicky - však znamená silnou páku. A kladný postoj k záchraně planety se dá přinejmenším využít v marketingu, byť by byl skutečný přínos jakýkoliv.

ČTĚTE TAKÉ: Vodík už lze v Evropě tankovat u dálnice

Vývojové středisko Fordu pro výzkum vodíkových palivových článků stejně jako obdobná divize Nissanu do světa vypustily testovací flotily už před čtyřmi lety. Čtyři z třiceti sedanů modelu Ford Focus jezdí v Evropě a jsou součástí největšího projektu na tomto kontinentu na využití vodíku v automobilech. Rozběhl se v Berlíně před šesti lety, přičemž v první fázi, která skončila letos v červnu, se do něj zapojilo sedmnáct aut od BMW, Fordu, Mercedesu, Opelu a Volkswagenu. „Překvapivě jsme nezaznamenali téměř žádné vážnější potíže, pokud jde o poruchovost," říká Roland Krüger, „I když byla auta původně určena pro tříletý provoz, rozhodli jsme je ponechat na silnicích déle." Ve druhé fázi se má počet vozů zdvojnásobit a celý projekt skončí v roce 2016.

přejít na další stranu