Motor vzadu

Překonaná koncepce, až na jednu – dost podstatnou – výjimku

Hnací agregát za zadními koly měl už Volkswagen Brouk. Zatížená zadní náprava má výbornou trakci, takže Brouk hravě vyšplhal do strmých travnatých svahů a nemusel se bát ani rozblácených cest.

ČTĚTE TAKÉ: Motor vpředu

Jenže s poválečným nárůstem výkonů a rychlosti aut začaly být nevýhody této koncepce stále zřejmější. Americký právník Ralph Nader vydal v roce 1965 knihu Unsafe at any Speed (Nebezpečný v každé rychlosti), která nevybíravě poukazovala na nebezpečné jízdní vlastnosti Chevroletu Corvair a dalších aut s motorem vzadu, legendární Brouk nevyjímaje. Těžký agregát za zadní nápravou totiž v mezních situacích působí jako kyvadlo – uberte v zatáčce plyn a vůz se okamžitě zhoupne do nekontrolovatelného smyku.

ČTĚTE TAKÉ: Motor uprostřed

Vynecháme-li socialistickou produkci mladoboleslavské AZNP (zejména první Škoda 120 s úzkým rozvorem byla ve vyšších rychlostech vysloveně nebezpečná), zůstala motoru vzadu věrná jediná automobilka: Porsche.

ČTĚTE TAKÉ: Porsche aneb Co se vyklubalo z Brouka

Kultovní sportovní vůz Porsche 911 dodnes vozí svůj plochý šestiválec za zadními koly. Inženýři z Weißachu dokázali v průběhu let proměnit vrozené nevýhody této koncepce v přednost: 911 je znalci považována za výzvu pro zkušené řidiče, protože to nejlepší ze sebe vydává na hranici přetáčivého smyku.

FOTO: Porsche, Volkswagen