"Béčko" není žádné béčko, ale trochu jiný mercedes

Je to tak trochu jiný mercedes. Sice mu dominuje velká trojcípá hvězda na přídi, ale představy o luxusní limuzíně nový Mercedes-Benz třídy B rozhodně nesplňuje.

Aby bylo jasno, vůbec to není na škodu, že se stuttgartská automobilka pustila do praktické lidovky. Druhá generace "béčka" v roli kompaktního MPV toho nabízí tolik, že se renomovaná značka vůbec nemusí stydět.

Především designem exteriéru třída B vystupuje z řady ostatních modelů Mercedesu. Hladkými plynulými liniemi vytváří přívětivý dojem přátelského vozu, zatímco takový VW Touran svou přísnou geometrií bude vyhovovat spíše technickým typům a Ford C-Max dynamičtějším a netrpělivějším povahám.

Nová generace "béčka" oproti předcházející získala na rozměrech, na délku dokonce více než osm centimetrů, naopak o půl centimetru se snížila výška. Podstatné však je, že tvůrci opustili takzvanou sendvičovou konstrukci s dvojitou podlahou a vpředu šikmo napříč uloženým motorem a přešli k obvyklému řešení platformy. Sice jim umístění motoru před přední nápravou přineslo velký převis, ale problém vyřešili elegantně a celkově vůz působí vyváženým dojmem.

Nastupující generace není tedy pouhým přepracováním staré, je zbrusu novým vozem, který dostal také nový interiér. Jeho největším trumfem je prostornost, i když ve druhé řadě sedadel mají komfort zajištěn spíše dva cestující než tři, C-Max je v tomto případě velkorysejší. Přednímu panelu dominuje multifunkční displej, který ovšem může leckoho uvést v omyl. Není totiž zabudovaný, takže budí dojem vyjímatelnosti. Avšak pouze budí. I uspořádáním ovládacích prvků předčí novinka předchůdce, nicméně k čistě intuitivnímu umístění ovladačů, kterým disponuje VW Touran, přece jen kousek schází.

Když nový model, tak se vším všudy. Druhá generace Mercedesu třídy B dostala přeplňovaný vznětový motor 1,8 litru, který naprosto vyhovuje účelu, kvůli němuž byl vůz stvořen. Tedy pro rodinu a také každodenní dojíždění do zaměstnání. Předně je dobře odhlučněný, více je slyšet vnější zvuková kulisa než zvuk zahřáté pohonné jednotky. Nejvyšší výkon je k dispozici už při překročení hranice 3200 otáček, což v praxi znamená, že není třeba dál motor vytáčet, což se pochopitelně projevuje na spotřebě. Touran je oproti "béčku" malinko těžkopádnější, ovšem v tomto segmentu se na rychlostní rekordy nehraje.

Podvozek jenom umocňuje poklidnou jízdu, dovede si poradit s nerovnostmi přes komfortnější naladění opravdu s lehkostí, vyváženost doprovází i větší poslušnost při zatáčení a kupodivu ani při vyšších rychlostech se nijak výrazně neprojevuje boční náklon. Podobné ladění podvozku má i C-Max, VW Touran dostal do vínku sportovnější sklony.

Šestistupňová manuální převodovka "béčka" zapadá do celkového rámce. Je přesná a dělá z řízení příjemnou činnost, řízení dosáhlo stejného stupně v řidičových zážitcích. Jen je třeba dávat pozor na pravou nohu, protože i nepatrný a bezděčný tlak na plynový pedál auto ochotně uposlechne a řidiče pak může překvapit pohled na tachometr, kde ručička snadno přeskočí povolenou rychlost.

Pro někoho nemusí být třída B tím pravým mercedesem vzhledem, jízdními vlastnostmi ho však o příslušnosti k trojcípé hvězdě snadno přesvědčí.

Srovnání parametrů