Citroën C4 Cactus: pohoda je jeho šálek čaje

Francouzské automobilce Citroën nelze upřít odvaha. Vypustila luxusní řadu DS, z níž udělala samostatnou divizi, a na trh uvedla neobvyklý model - Citroën C4 Cactus.

V současnosti není příliš automobilů, za nimiž by se někdo otočil. C4 Cactus ovšem patří do opačné kategorie, neboť každého, kdo ho vidí, zaujme zvláštní ztvárnění boků. Na nich se totiž objevil pás podivných bublin. Výrobce tomu říká "airbump", ale není to nic jiného, než ochrana boků karosérie. Třeba před nárazem nákupním vozíkem někde na parkovišti u supermarketu. Pásy jsou vyrobené z měkkého plastu a při testu TÝDEN vyzkoušel jejich funkčnost. - náraz vozíkem přečkaly bez problémů a poškození. Děje se tak do čtyřkilometrové rychlosti, větší už se přece jen na plastech podepíše, ovšem jejich případná výměna je snadná, kdo má jen jednu rukou pravou, dovede si s ní poradit.

Oproti běžnému modelu C4 prošla změnou i přední část, oddělené jsou hlavní světlomety od světel pro denní svícení, kolem nich nalezly uplatnění plasty. Celkově působí C4 Cactus vyváženě a zajímavě. Jen ta boční ochrana by měla zahrnovat větší plochu, otlučení hrany dveří při jejich neopatrném otevírání nezamezí...

Když už, tak už, řekli si nejspíš designéři a vrhli se do předělání interiéru. Přešli do digitálního věku, a tak například opustili analogové doby i přístrojový štít. Samozřejmostí dneška je velký multifunkční displej a také diktát řazení rychlostních stupňů prostřednictvím ukazatele. Zajímavým řešením je umístění předního airbagu nad horní hranu čelního skla. Tím vznikla před spolujezdcem velká a praktická schránka. A do stírače mají zabudovaný ostřikovač, takže odpadá moment, kdy je při čistění skla řidič "slepý".

Sedadla by svou konstrukcí patřila spíše do obývacího pokoje, což berte jako pochvalu, horší už je to například s bočními okny vzadu, která jsou pouze výklopná a ne stahovací. Už jsme si odvykli kdysi běžnému řešení...

Tříválcový motor s objemem 1,2 litru sice není žádný tahoun, který si při akceleraci vynutí obdivný povzdech, nicméně jízda s ním je příjemná. Dobře se vypořádá se středním pásmem otáček, v němž reaguje na plynový pedál bez prodlení, a ani na dálnici není tím, kdo brzdí provoz. Jen se začne poněkud hlasitěji ozývat a s růstem otáček se nesmiřuje zrovna lehce, polevuje v aktivitě. Navíc i spotřeba stoupá vzhůru víc, než je milé, při testu a dálničním rychlostním limitu se vyšplhala k osmi litrům na stovku kilometrů. A tak si "kaktus" sám určil svoje místo na slunci, prozradil, že nejvíce mu vyhovuje klidná a plynulá jízda bez spěchu a nervozity.

Ostatně tomu se podřizuje i podvozek. Je naladěný komfortně, dokonce se zdá, že někdy až moc, což se na českých silnicích projevuje houpáním a žaludky slabších povah se mohou cítit ohrožené. Na větších nerovnostech pak při větší rychlosti zhoupnutí doprovází lehké bouchnutí, jasný signál, že kvaltování není kaktusový šálek čaje.

Pětistupňová převodovka s atmosférickým tříválcem spolupracuje dobře a nelze si stěžovat ani na její přesnost (ač nedosahuje německé či japonské), vyžaduje však větší pozornost řidiče a včasné řazení, jinak se síla 82 koní rychle vytratí. Prostě chce to cvik.

Automobilka Citroën si ovšem v každém případě zasluhuje obdiv za model, který se snaží odlišit od ostatních, má nápad a netradičním exteriérem i nápaditým interiérem oživuje přece jen lehce šedivý trh. A to se cení!

Srovnání parametrů