Citroën C4: pevný bod se opět pohnul

Francouzská automobilka Citroën se ve své modelové řadě úspěšně trefuje do vkusu zákazníků. Svědčit o tom může také její produkt, jímž je inovovaný Citroën C4.

Vůz nižší střední třídy C4 před sedmi lety vystřídal populární model Xsara a přinesl revoluční řešení - střed volantu byl pevný, při řízení se otáčel pouze věnec. Důvodem bylo umístění některých ovládacích prvků právě do nehybného prostředka, což prý bude řidičům vyhovovat více. Automobilka ohlasy majitelů na nezvyklou novinku nezveřejnila, ovšem fakt, že se ve druhé generaci "céčtyřky" konstruktéři vrátili k zaběhlému systému, o něčem svědčí.

Nová generace Citroënu C4 navázala na předchůdce líbivými liniemi, které jsou celistvé, logicky ukončené a krásně splývající. Napadá mě jedno srovnání s konkurencí. Je to, jako kdyby vedle sebe stáli tři muži. První v dobře padnoucím obleku klasického střihu (VW Golf). Druhý má také šaty z kvalitní látky, ale krejčímu povolil uplatnit více invence. Ten však nestvořil žádné extravagantní dílo, to by asi dělal v dílně u Peugeotu, ale solidně vyhlížející výrobek (Kia cee´d). A třetí, jehož oděv taky není přehnaně avantgardní a drží se především hesla, že elegance je v jednoduchosti (Citroën C4).

Předělaný je interiér včetně přístrojového panelu, spousta prvků lemovaných imitacemi kovových rámečků má budit luxusnější dojem, ale je to podle mého názoru trochu zbytečné. Vnitřek je sám o sobě natolik originální, že další ozdoby nepotřebuje. Navíc hračičkové, kteří si potrpí na milé drobnosti, mohou ukojit svou touhu výběrem barvy podsvícení přístrojů. Stačí mačkat tlačítko a zvolit tu, která vyhovuje nejlépe...

Vnitřním prostorem výrobce nešetřil, i na zadních sedadlech je místa pro cestující relativně dostatek, musíme mít stále na mysli, že se jedná o automobil nižší střední třídy. Mohutná záď skrývá zavazadlový prostor, jenž je nad průměrem segmentu. Cee´d i golf jsou na tom v tomto směru hůře, Škoda Octavia zase daleko lépe. Nicméně 380 objemových litrů "kufru" postačuje pro normální rodinný provoz. Sklopit lze pouze opěradla druhé řady sedadel, takže v zavazadlovém prostoru vzniká schod; jeho podlaha není rovná. Ani výška nákladové hrany nepatří mezi reklamní trumfy vozu: zdvihat těžkou bagáž do výšky více než sedmdesát centimetrů, aby ji cestující mohl naložit, to dá zabrat.         

"Céčtyřka" se zaměřuje především na rodiny, na praktičnost v běžném provozu. Chce se líbit, ale chce také dobře sloužit. To první se jí daří, to druhé jsme zkoumali při testování. Vůz poháněla vznětová šestnáctistovka a po testu dostává agregát hodně vysokou známku. Přestože neomračuje počtem koní, má vyhovující dynamiku, je schopen i sportovních výkonů, avšak nejvíce mu vyhovuje plynulé cestování. To se spotřeba usadí na čtyřech litrech nafty a řidič si může v duchu mnout ruce, kolik uspoří. Šestistupňová manuální převodovka sice ještě nedosahuje přesnosti německého vozu, ovšem na řazení Citroën zapracoval a lepší se, tužší podvozek oproti předchůdci je příjemnější, přičemž zůstává pohodlný, a výborné jsou brzdy.

Jízdní dojmy jsou veskrze pozitivní, celkové hodnocení vyznívá stejně. Mnohé automobilky v rámci inovace pozmění světla a přidají nebo uberou rámečky. Citroën nešel takovou cestou, svůj model C4 vylepšil z gruntu. Za což ho chválíme.   

 Srovnání parametrů