Citroën DS3 Cabrio: tak trochu jiný kabriolet

Příslovečnou třešničkou na dortu se u modelu Citroën DS3 stala karosářská varianta kabriolet. Právě ta přidala vozu na větší výjimečnosti, ještě více ho ozvláštnila.

Řada DS, kterou francouzská značka Citroën vypouští, si právem dělá nárok na něco, co vystupuje ze zástupu, hraje na pocity zákazníka a chce ohromit prvním dojmem. A do značné míry se jí to daří.  Kabrioletem se posunuje trochu dál, i když... Kabriolet je vnímám jako vůz se skládací střechou, v případě DS3 je tomu trošku jinak. Elektricky ovládaná posuvná je pouze horní plátěná střecha, sloupky zůstávají na svém místě, stejně tak neotvíratelná okna u druhé řady sedadel. Prostě odjede prostor nad hlavou, jinak boky vozu zůstávají beze změny.

Systém stahování střechy je dobře propracovaný, pracuje rychle a otevřený prostor nad hlavou lze libovolně zvolit, maximální poloha je i se složeným zadním oknem, což však způsobí, že sledovat provoz za vozem je možné pouze pomocí vnějších zpětných zrcátek. A ještě jeden důsledek má stahovací střecha vzhledem k praktičnosti. Kvůli zadní poloze je omezený přístup do zavazadlového prostoru. "Kufr" má sice objem 245 litrů, ovšem dostat do něj objemnější zavazadlo je problémem, hrdlo široké 29 cm větší bagáži prostě nefandí...

DS3 Cabrio se od základního modelu DS3 jinak příliš neliší, zachovává rozměry, působí svým netradičním vzhledem a komfortním interiérem s velmi pohodlnými sedadly. Vůz je sice homologován jako pětimístný, ovšem asi nikdo by nechtěl být jednoho ze tří pasažérů na zadních sedadlech, číhá na něj silný pocit stísněnosti. Brouk jim skýtá větší pohodlí, však je také větší, nicméně DS3 Cabrio se nedá počítat mezi vozy, kterým se říká rodinné.

Oproti kabrioletům, jako je například VW Beetle nebo dvoumístná Mazda MX-5, má "déeska" jednu výhodu. Střecha se dá ovládat až do rychlosti 120 km/h, zatímco u klasického kabria to lze pouze v nízkých rychlostech. Větrný režim v interiéru je také u citroënu odlišný, přece jenom je obtékání vzduchu jiné, ve vyšších rychlostech nad stovku kilometrů v hodině už přece jen zadní pasažéři "chytali vítr". Stačilo však najít správnou polohu střechy a pohoda se na palubu vrátila. Elektrické ovládání střechy tlačítkem je také docela hbité a bezproblémové, postačuje šestnáct sekund a střecha z vozu zmizí. Nebo se naopak nad hlavami cestujících uzavře.

Samostatný odstavec zasluhuje pohonná jednotka. Chválu zažila už v základním modelu DS3, svoje skvělé vlastnosti neztratila ani v kabrioletu. Dovede výborně akcelerovat, sílu neztrácí ani s přibývajícími otáčkami, je dobře odhlučněna a při klidné jízdě umí být i úsporná, šestilitrová spotřeba je vcelku reálná. Ve městě a při častějším zrychlování se ovšem vyškrábe i přes osm litrů paliva na sto kilometrů.

S podvozkem už je to trochu horší, konstruktéři asi nepočítali se stavem českých silnic, a tak jeho tvrdší naladění se ve voze projevuje. Navíc absence střechy se přece jen projevuje na tuhosti karosérie, při testu se dostavoval pocit, že na nerovné vozovce se přece jen trochu kroutí. Ovšem zásadním problémem to není.

Techniky velice dobře zvládnuté je řazení, dráhy jsou krátké, přesně vymezené, projevuje se na nich, že DS3 Cabrio (a DS3 vůbec) má mít v sobě také sportovního ducha.

DS3 Cabrio je opravdu zajímavým vozem. Přes všechna negativa, o nichž byla řeč. Ostatně na českém trhu ani nemá srovnatelného soupeře v podobě koncepce, nicméně právě tím je zároveň jedinečné. Což bezesporu láká zákazníky, kteří chtějí mít "něco jiného", než má třeba soused...

Srovnání parametrů

klady

Působivě ztvárněný exteriér, pohodlná jsou přední sedadla, ocenit je třeba výkonný a přitom při rozumné jízdě úsporný motor, přesné je řazení, jízdní vlastnosti

zápory

Problémem je úzké hrdlo zavazadlového prostoru, které je daní za karosářskou verzi se stahovací střechou, tužší naladění podvozku občas zazlobí