Jeep Commander 3,0 CRD V6: inbusové šroubky

Nejnovější sedmimístný jeep vypadá jako auto z osmdesátých let. Pod hranatou karoserií sídlí technika podobná sportovně-užitkovým vozům. Je to ještě drsné terénní auto, nebo už jen zakamuflované SUV?

Commander se bude líbit všem, kteří měli rádi starý model Cherokee. Pořádný jeep pro „tvrdé chlapy“ je velký, hranatý a sedmimístný. Commander je jen o čtyři centimetry delší než Jeep Grand Cherokee, působí však mnohem monstróznějším dojmem. Název Commander (velitel) se k němu výborně hodí.

Drsnou povahu vozu mají zdůraznit inbusové šroubky. Jsou takřka všude. Venku i uvnitř. Drží lemy blatníků, jejich imitace zdobí vnitřky předních i zadních světel, řadicí páku, chromovaný kruh obepínající logo na volantu... Je jimi připevněna i přístrojová deska, také hranatá a masivní. Za volantem commanderu si člověk připadá skutečně velitelsky. Sedí vysoko, má vynikající rozhled a výhled na obrovskou kapotu mu dodává sebevědomí. Přední sedačky jsou velmi pohodlné a nemožnost seřídit si volant i podélně vynahrazují posuvné pedály. Praktickým detailem jsou dvojité větrací otvory, naopak rozmístění některých ovladačů praktické rozhodně není. Spínač varovných blikačů je na sloupku volantu a na náhodně působící rozmístění některých ovladačů si je třeba zvyknout.

Plošší sedačky ve výše umístěné druhé řadě jsou už méně pohodlné. Akutním nedostatkem prostoru sice nikdo trpět nebude, ale místa je méně, než by se od tak velkého auta očekávalo. Sedačky jsou totiž montovány napevno, posunovat je nelze. I proto je na poslední dvě ve třetí řadě omezený přístup. Často však využívány nebudou. Poskytují prostor tak pro malé děti nebo nouzový převoz dospělých. Pokud jsou složeny, zvýší podlahu kufru. Ale i tak zbývá 1030 litrů prostoru, počítáme-li ho až pod střechu. Objem kufru po hranu bočních oken se neudává. Když se sklopí i prostřední řada sedadel, získá se úctyhodných 1950 litrů.

V Rakousku vyráběný commander není tak drsný a tradicionalistický jeep, jak se tváří. A, světe div se, má samonosnou karoserii a nezávislé zavěšení předních kol. Ve skutečnosti je to do jiného kabátu převlečený model Grand Cherokee. Přestože má do terénu stále nejvhodnější tuhou zadní nápravu, výborně pohlcuje nerovnosti a na silnici je suverénní. V zatáčkách se vůz naklání, ale pětiprvková zadní náprava nemá tendence uskakovat na nerovnostech při ostřejším tempu.

Řízení je přesné a brzdy výkonné. Velký jeep je překvapivě klidný i při vysokých rychlostech na dálnici, které znepříjemňuje jen aerodynamický hluk hranaté karoserie. Horší aerodynamika vozu se podepisuje i na jeho spotřebě. Zkoušený commander, poháněný třílitrovým šestiválcovým turbodieselem, při úsporné jízdě odsál devět litrů, průměr se blížil čtrnácti a ve městě se vyšplhal na šestnáct. Svůj podíl na žíznivosti vozu má i jeho 2,3tunová váha. Přesto je turbodiesel původem z koncernové značky Mercedes-Benz asi nejlepší volbou. Je „kultivovaný“ a skvěle odhlučněný, jeho výkon 218 koní (160 kW) a točivý moment 510 Nm i největšímu jeepu stačí ke slušným výkonům. S motorem je dobře sladěn hladce řadící pětistupňový automat.

V terénu obhájí commander čest značky Jeep. Jeho podvozek je pětadvacet centimetrů nad zemí a mimo asfalt ho limituje jen dlouhý rozvor. Uzávěrka mezinápravového diferenciálu se aktivuje páčkou současně se zapojením redukční převodovky. Klasické uzávěrky nápravových diferenciálů nahrazuje systém Quadra Drive II s elektronicky řízenými diferenciály s omezenou svorností, přenášející větší výkon na kola s lepší trakcí. Commander je o 40 tisíc korun dražší než nejlevnější verze modelu Grand Cherokee. Prodává se ve dvou výbavách. Již ta základní obsahuje vše potřebné, o 205 tisíc korun dražší specifikace Limited rozmazluje kůží a spoustou dalších luxusních vymožeností. Je také jedinou volbou pro ty, kteří si objednají monstrózní benzinový osmiválec 5,7 litru. Ale i bez něj je monumentální commander zajímavým zpestřením na trhu terénních aut. Už kvůli milovníkům inbusových šroubků.

Jeep Commander 3,0 CRD V6 versus konkurence

Foto: archiv