Opel Adam: rovnice, která neplatí

Malé auto je za méně peněz. Rovnice se zdá být logická, jenomže jako vždy existují výjimky. Malý Opel Adam není vůbec levným vozem. Za originalitu se totiž platí.

Stručná charakteristika by mohla znít - Opel Adam je auto, které nepotřebujete, ale chcete. Je totiž typickou "stylovkou", kterou si může majitel vyzdobit podle svého. Automobilka tvrdí, že výběrem a kombinací z tuctu barev laku karosérie, tří barev střechy, tří desítek různých kol, patnácti odlišných typů sedadel či dvacítky dekórů  interiéru lze dosáhnout toho, že každý vůz bude vypadat tak, jak si majitel přeje. A těžko narazí na jednovaječné dvojče. Ostatně stejnou filozofii vyznává například italský "mrňous" Fiat 500, který také nepatří mezi cenově nejlevnější auta.

Testovaný adam byl barvy žluté s černou střechou. Stejná dvoubarevnost se dostala i do interiéru, který tím získal úplně jinou atmosféru. Přesně takovou, jakou si představovali konstruktéři. Kombinace žluté a černé je atraktivní, žlutá vnitřek rozjasňuje a nálada je hned veselejší. Hlavně pro cestující vpředu, zadní pasažéři, když už se v třídveřovém voze proderou na svoje sedadla, zase tolik pohodlí nemají a delším postavám hrozí úraz temene. Nad hlavou totiž příliš prostoru nenajdou.

Řidič si ovšem lebedí. Místa má dostatek, středový panel je líbivý a snadno ovladatelný, multifunkční displej působí výbornou grafikou a dovede spolupracovat s chytrými přístroji. Jen mohl být umístěný poněkud výše. Použité materiály jsou kvalitativně na úrovni, takže dávají zapomenout na vyšší cenu malého vozu, jehož velikosti je poplatný i zavazadlový prostor s objemem 170 litrů. Mini One je na tom se svými 160 litry ještě hůře, ovšem adam má jednu neřest - nákladová hrana je dost vysoko, takže naložit těžší zavazadlo dá zvláště dámám, o nichž se předpokládá, že budou většinovými uživateli, trochu zabrat.

Malá auta jsou často řidiči větších vozů podceňována, ovšem v případě Opelu Adam by si měli ti "nadřazení" dát pozor. Stokoňová čtrnáctistovka pod kapotou dovede dát vozidlu dynamiku, kterou by ostatní od prcka nečekali. A ani v levém pruhu na dálnici adam ostudu neudělá, jenomže to už atmosférický motor požádá o daleko větší porci paliva, než je průměrná spotřeba 5,5 litru. Pod šest litrů v průměru se asi dostane jen čaroděj, ale ten, kdo si vůz pořídí, žíznivost pravděpodobně neřeší, protože ho k tomu vedou jiné důvody, než průměrná spotřeba. Bude se muset ovšem smířit s tím, že ve vyšších otáčkách dává pohonná jednotka o sobě vědět i větší hlasitostí. Mimochodem Opel Adam je k dostání pouze se třemi zážehovými motory, diesel by se prý k jeho charakteru nehodil...

Podvozek má tvrdší naladění, sice ne tolik, jako sportovnější Mini One, ale přece jen se s některými nerovnostmi nekamarádí, nelíbí se mu především podélné vyjeté stopy. Při kontaktu s nimi znejistí a dává to znát i volantem. Pochvalu je třeba složit celkem přesnému řízení, kterým trumfne i "pětistovku", navíc standardem je tlačítko, kterým lze upravit účinnost posilovače pro městský provoz, manuální převodovka s pěti stupni také odvádí solidní práci. Jízda na kvalitním povrchu je příjemná, vůz snadno ovladatelný a poslušný.

Závěrečný dojem? Přes všechny připomínky velice pozitivní. Opel Adam je svým způsobem výjimečným autem a lovcům originality dává hodně příležitostí se uplatnit. Navíc boduje kvalitou, kterou například levnějšího sourozence Opel Corsa trumfne o několik koňských délek...

Srovnání parametrů