Opel Agila 1,2: kolik stojí jiné logo

Malé auto do města může překvapit sympatickou vizáží, nečekanými stěhovacími schopnostmi i agilitou, která konečně odpovídá jeho jménu. Proč je ale o tolik dražší než téměř identický sourozenec Suzuki Splash? Má nějaký smysl pořídit si zrovna opel?

Aby bylo jasno. Opel Agila nebyl nikdy opravdovým opelem, nýbrž převlečeným suzuki. Německá značka tak snadno vyřešila potřebu nabídnout nějaké opravdu malé, ale přitom prostorné auto do města. První agilu (kamuflované Suzuki Wagon R) představila v roce 2000, nyní prodává její druhou generaci a opět jde o výsledek spolupráce s japonskou automobilkou. Ta říká svému dítku Splash, Opel setrval na původním jménu Agila. Oba vozy se vyrábějí ve stejné maďarské továrně, jen tvary agily navrhlo evropské oddělení Opelu. Zkrátka globalizace v praxi.

Také nová agila je spíše zmenšeninou velkoprostorového vozu než typickým městským přibližovadlem. Stejně jako splash stojí na základech malého Suzuki Swift, ale má ještě o dva centimetry kratší délku i rozvor kol. Jenže v agile se sedí výše, díky čemuž je v ní mnohem více místa než ve swiftu. Také se do ní snadno nastupuje. Co se týče prostornosti, tou se může měřit spíše s malými auty než miniautomobily. I v tomto případě však platí, že pěti dospělým by se delší cesty nelíbily. Agila zůstala úzkým městským autem.

Svými přepravními schopnostmi však příjemně překvapí. Kufr má sice krátký a mělký, ale jen na první pohled. Dno kufru je vysoké tak akorát, aby s ním sklopené zadní sedačky (které lze sklopit i zezadu) utvořily rovnou plochu. A pod dnem je další prostor, kam se schová menší nákup před zraky kriminálních živlů, což se zvláště v naší zemi bude hodit. Ostatně odkládacích prostor je v agile více než dost.

A uvnitř to není typické levné auto. Jistě, použité plasty jsou tvrdé, ale to je u této automobilové kategorie normální. Stejně jako možnost nastavit volant jen výškově, i když tady to nevadí. Pohodlně si za něj usedne snad každý. Opelu se totiž podařilo dostat z minima maximum. Standardní materiály jsou výtečně zpracované, vše lícuje, jak má, a kdo bude chtít, může si objednat odvážnější čalounění i části interiéru v modré nebo oranžové barvě. Detail, ale fungující. Hravější povahy ocení také otáčkoměr ve zvláštním „budíku" tyčícím se z palubní desky, který jsme už někde viděli... Například ve smartu.

Mnohem dospěleji nová agila působí i za volantem. Zůstala autem, se kterým se dobře parkuje, ve městě se otočí „na pětníku" a je z ní dobrý výhled ven. Ale její schopnosti jsou najednou mnohem rozsáhlejší. Nápovědou může být poměrně malý volant téměř sportovních rozměrů. Stejně jako její sourozenec splash stojí také agila na podařených základech Suzuki Swift, takže dokáže být docela čiperná a může s ní být zábava. Tedy, záleží na nadšení. K rychlé jízdě totiž zrovna neláká, méně odvážné řidiče brzy znejistí náklony karoserie v zatáčkách. Limity agily jsou ale dále, žádnou zákeřností tento vůz nepřekvapí. Projíždění zatáček s náklenem a za pískotu pneumatik má své kouzlo, dokonce lze stáčivost auta trochu řídit plynovým pedálem. Ale na dálnici stačí, aby zafoukal boční vítr, a vysoká agila znejistí. Jinak dobře zvládá i delší cesty (jen na dálnici kvůli krátkému rozvoru trochu poskakuje) a nevyvedou ji z rovnováhy ani rozbitější silnice. Toto malé auto má schopnosti blížící se o třídu větším.

Zvlášť když ho pohání ten správný motor. Tím je dvanáctistovka z produkce Suzuki s výkonem 84 koní/63 kW, který měl i zkoušený exemplář. Agile stačí k dostatečným výkonům při rozumné spotřebě, která se při klidné jízdě pohybuje mezi šesti a sedmi litry na sto kilometrů. Při nízkých otáčkách je čtyřválec tichý, jinak živý a točivý. Navíc spřažený s přesnou pětistupňovou převodovkou, připlácet za jen čtyřstupňový automat by byla velká chyba. Ani na brzdy si nelze stěžovat.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Suzuki Splash 1,2

Důvodem ke stížnostem mohou být spíše ceny. Již nejlevnější verze s litrovým tříválcem je s cenou 239 900 Kč, nyní o 10 000 akčně zlevněnou, stále o třicet tisíc korun dražší než u Suzuki. Přitom výbava tohoto základního modelu se omezuje jen na to nejnutnější. Opel alespoň v rámci akce dává zdarma klimatizaci, jenže tu má srovnatelné japonské auto už v základní výbavě. Navíc agila se s dvanáctistovkou prodává jen ve vyšší, na tuto třídu neobvykle štědré výbavě, což se opět projeví na ceně. A se čtyřválcovým turbodieselem 1,3 CDTi (který Suzuki nenabízí) cena agily atakuje 340 tisíc. To už je dost. Za to mandlové „oči" agily (tak se zmiňuje o předních světlometech i tisková zpráva) nestojí.

Čím je opel vybavenější, tím se jeho cena více vzdaluje levnějšímu sourozenci od Suzuki. Ano, je to výborné auto, ale také dražší než většina konkurentů. A právě na cenu se v kategorii nejmenších aut hledí hodně. Možná se tak stane, že si někteří nakonec koupí agilu v prodejně Suzuki. Jen se bude jmenovat jinak.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Testy ostatních městských mini najdete zde

Foto: Opel

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU