
Značka Renault má opět velké ambice. S třetí generací modelu střední třídy Laguna chce bojovat nejen s obvyklými konkurenty, ale také s vozy dražších značek. Mnohem zajímavější je však informace o radikálním zlepšení kvality. Není se čemu divit, předchozí generace patřila mezi nejporuchovější vozy své kategorie.
V Renaultu se snažili. Právě slovo „kvalita“ je první, co většinu pozorovatelů napadne po usednutí do vozu. Použitými materiály, pozorností k detailům a precizním zpracováním se interiér laguny může skutečně srovnávat s kabinami luxusních značek. Horší už je to s funkčností. Například automatická klimatizace se chlubí možností volit ze tří stupňů intenzity proudu vzduchu, avšak ve zkoušeném vozu ventilace buď zběsile foukala, nebo „spala“. Měkké sedačky nemusejí vyhovovat každému a vyšší řidiči budou sedět dost vysoko. Kabina je pohodlná, ale jen průměrně prostorná. Vzadu bude vyšším postavám těsno nad hlavou i na velká chodidla. Nijak slavně na tom není ani plochý kufr s vysokým dnem, přístup do něj velkými pátými dveřmi je ale dobrý.

Laguna se vyhnula obezitě a navzdory větší a pevnější karoserii je průměrně o patnáct kilogramů lehčí (podle verze) než předchozí generace. K udržení dynamiky, na kterou jsou její majitelé zvyklí, proto nepotřebuje silnější motory. Zkoušený vůz poháněl benzinový dvoulitr s výkonem 140 koní/103 kW. Tichý, pružný, s přiměřenými stravovacími nároky a dostatečně silný. I sebelepší motor ale dokáže podrazit špatná převodovka.
Zadrhávající šestistupňový manuál měl tolik vůle v chodu řadicí páky, že se při trochu zbrklejším přeřazení dal zařadit jiný stupeň. Prý šlo o předsériový vůz, současné touto dětskou nemocí údajně již netrpí. Přesto jde o zanedbání, zvláště když Renault pošilhává po zákaznících luxusních značek... Cenově však laguna zůstává tam, kde má: v obvyklých mantinelech střední třídy. Navíc již základní verze mají bohatou výbavu, komfortní i bezpečnostní. Pod názvem Grandtour se vůz prodává také jako kombi.

Foto: archiv