<span>Toyota Yaris 1,0L VVT-i:</span> méně je někdy více

Nový yaris nevyrostl tak jako většina jeho konkurentů. Stále se s ním dobře parkuje a svou menší velikost dohání kouzly s variabilním interiérem.

Malá auta jsou stále větší. Některé novinky atakují čtyřmetrovou délku, kterou ještě donedávna překonávaly jen vozy nižší střední třídy. Toyota trendu radikálního zvětšování odolala. Druhá generace modelu Yaris je sice o jedenáct centimetrů delší než předchůdce, ale žádný velký skok se nekoná. Velikostně je pod průměrem své kategorie. Mnohem náročnější než navrhnout větší auto je vymyslet prostornější, ale podobně velké. V novém yarisu řeší tento problém promyšlený interiér. Vzpřímenější pozice pasažérů je obvyklým receptem na maximální využití délky, dále pomáhá i nevídaná variabilita.

Vůz má zadní sedačky děleny v poměru 60 : 40, přičemž je lze posouvat nezávisle na sobě o patnáct centimetrů. Stačí vzít za páčku na vršku opěradel. Další páčka ovládá sklon zadního opěradla. Když jsou sedadla posunuta co nejvíce vzad, vejdou se do vozu za sebe i dvoumetroví cestující. Ti zadní se hlavami dotýkají stropu, ale pro nohy mají místa dost. I tak zbude solidních 272 litrů na zavazadla. Kufr na to nevypadá, má totiž dvojité dno. Když je v horní poloze, sklopené zadní sedačky s ním utvoří rovnou plochu. To je mezi malými auty také unikát. Pod dnem jsou plastové přihrádky na drobnosti, po jejichž vyndání lze dno snížit. Pak má zavazadlový prostor objem pohybující se od zmíněných 272 litrů až po 363 litrů, podle polohy zadních sedaček.

Spousta přihrádek a odkládacích míst na drobnosti je i v interiéru s centrálním středovým displejem nahrazujícím klasické číselníky. Škoda že je celý interiér z tvrdých plastů. Měkčené nejsou ani loketní opěrky. Kdyby se palubní počítač neovládal až u středového displeje, dalo by se mluvit i o dobré ergonomii. Jinak je vše jasné a jednoduché.

Základní provedení Toyoty Yaris pohání stejný benzinový tříválec jako u nás montovaný miniautomobil Aygo. Díky čtyřem ventilům na válec a jejich proměnnému časování podává na svůj litrový objem slušné výkony. S téměř tunu těžkým yarisem má ale mnohem více práce než s aygem, které je o sto devadesát kilogramů lehčí. V yarisu je lépe utlumený, přesto je v interiéru cítit typické drnčení a tlumené vibrace. Silnou stránkou motoru je spíše úspornost. Udávané hodnoty 4,9 litru mimo město, 6,4 ve městě a 5,4 kombinovaně odpovídají realitě. K rozpohybování vozu je třeba držet motor ve vyšších otáčkách, ale díky ukázkově přesné převodovce je to spíše radost než otrava. Komfortní podvozek dobře tlumí nerovnosti za cenu větších náklonů karoserie, řízení má vynikající rejd.

Nejlevnější třídveřový yaris s litrovým motorem stojí 264 900 Kč, pětidveřová verze je o patnáct tisíc korun dražší. Již základní provedení má výbavu, za kterou se jinde většinou připlácí. Například posilovač řízení, palubní počítač, integrované, a tudíž nezcizitelné rádio s CD přehrávačem. Klimatizace je za rozumný dvacetitisícový příplatek a dražší verze poháněné čtyřválcem 1,3 litru nebo turbodieselem mají v této třídě rekordních sedm airbagů. Bezpečnost Toyota nezanedbává, důkazem je maximálních pět hvězdiček v nárazových testech Euro NCAP. Ochrana posádky je u malých aut, kde si většina českých zákazníků stále raději připlatí za elektrická okénka, životně důležitá.

Toyota Yaris 1,0 VVT-i versus konkurence

Foto: ARCHIV