Hospodárnost provozu
Ceny paliv rostou, lékem spotřeby je aerodynamika

Aerodynamické tvarování vozů hraje nezanedbatelnou roli v jejich hospodárnosti, a proto velké automobilky provozují vlastní větrné tunely...

Snižování objemu spalovacích motorů zdaleka není všelékem pro nízkou spotřebu. Na celkovou hospodárnost provozu má nezanedbatelný vliv tvarování vozu podle zásad plynulého obtékání těles, tedy vyzrálá aerodynamika. Samozřejmě svou roli hraje rovněž snižování hmotnosti. Přestože druhá a třetí možnost jsou naprosto logické, mnozí výrobci je ignorují, vymýšlejí stále větší automobily, které se ovzduším neprobíjejí zrovna snadno, a móda mohutných SUV je toho smutným důkazem. Giorgetto Giugiaro jednou prohlásil, že každá třída osobních vozů by měla mít rozměrové limity. Svým způsobem má pravdu, ale jakékoli restrikce jsou projevem nesvobody. Navíc přece rozhoduje zájem zákazníků.

Požadavky na hospodárnost sílí

Význam optimálního tvarování automobilů neobyčejně vzrostl, zejména po propuknutí první ropné krize v letech 1973 - 1974, po všech krizích následujících a po požadavcích na snižování spotřeby (nyní tedy i emisí CO2), daných nejen zájmy uživatelů, ale také legislativou pro ochranu životního prostředí. Výkon motoru je spotřebován odpory uvnitř motoru samého, třením a nuceným oběhem oleje v mechanismech, přenášejících točivý moment od motoru ke kolům, valením kol po vozovce a odporem vzduchu (čelní odpor); uvádí jedna z klasických učebnic o stavbě automobilových karoserií, vydaná již v padesátých letech minulého století. Při nízkých rychlostech a nevelké ceně paliva v dávných dobách existovala mylná domněnka, že výkon připadající na překonání čelního odporu není tak velký, aby se jím konstruktéři vůbec museli zabývat.

Letectví jde příkladem

Samozřejmě mnohem větší roli hrála aerodynamika ve stavbě letadel, kde plní především základní funkci vyvolání vztlaku na křídle, jenž je podmínkou pohybu letadla nad zemským povrchem, ale stejně jako u automobilů ovlivňuje pronikání vzdušninou, související s potřebným výkonem motoru. Novodobá měření v aerodynamickém tunelu prokázala u československé Tatry 87 s tzv. proudnicovou karoserií z konce třicátých let součinitel odporu vzduchu jen cx = 0,36, tedy stejný, jakým se o čtyřicet let později chlubily nejlepší nové vozy! Československá Tatra patřila k průkopníkům aerodynamického řešení karoserie, které v jejím případě usnadňovalo uložení vzduchem chlazeného motoru v zádi; většina předválečných automobilů totiž měla mohutnou příď, tvořenou kapalinovým chladičem motoru zcela vpředu, nezřídka ustaveným kolmo k vozovce, až později skloněným vzad.

Ropné krize přinesly změnu

Po válce se na aerodynamiku automobilů dlouho nehledělo, v USA byl tak levný benzin, že americké křižníky silnic měly zhruba cx = 0,60 a čelní plochu kolem tří čtverečních metrů! Situaci změnily až ropné krize, používání aerodynamických tunelů se stalo nutností. Dnes u nejlepších automobilů klesl součinitel odporu vzduchu na hodnotu cx = 0,25 až 0,30.

Hyundai Motor Group patří k automobilkám s nejvyzrálejším designem svých vozů. Marketing společnosti uvádí, že design je číslem 1 při rozhodování klienta o koupi vozu, musí být sice líbivý, ale především aerodynamicky účinný. Proto u Hyundai před lety vyvinuli designový jazyk Fluidic Sculpture, čisté plynulé linie, jež procházejí dalším vývojem, podpořeným stavbou koncepčních vozů budoucnosti.

V korejském Namyangu je v činnosti aerodynamický tunel, který je součástí obrovského výzkumného a vývojového centra skupiny Hyundai. Vznikla tam řada konceptů, z nichž mnohé určily směr dalšího vývoje. V letošním roce Hyundai vsadil na evoluci zvanou Sensuous Sportiness, kterou prezentoval v Ženevě na studii HCD-1 Le Fil Rouge Concept. O měsíc později na Auto China 2018 v Pekingu už zářil nový sedan Hyundai Lafesta, postavený podle této nejnovější filozofie. Líbivý, ale s vyzrálou aerodynamikou. Další typy budou následovat.