Své první auto postavil Ettore Bugatti před 110 lety. Dostal označení Type 10 a měl být malý, lehký a dostatečně silný a rychlý, aby dokázal vyhrávat na závodech. Jeho konstrukce byla převratná, vždyť na počátku 20. století se vyráběly automobily s motory nejméně čtyřlitrovými, ale klidně i dvanáctilitrové agregáty. Ettore byl ale výjimečný v každém ohledu.
Umělci, kam se podíváš
Historii rodiny, z níž pocházel Ettore Bugatti, lze vysledovat až do 17. století, kdy malíř Zanetto Bugatti vyzdobil svými malbami několik milánských kostelů. Ettorův dědeček byl architekt, ale už u něj se projevovaly první konstruktérské sklony. Prý ze všeho nejvíc toužil sestrojit perpetuum mobile. Jeho syn, Ettorův otec Carlo Bugatti (narodil se roku 1856), studoval umění na umělecké akademii Brera a v Paříži na École des Beaux-Arts. Později proslul svým sochařským uměním a pustil se i do nábytkového designu. Chtěl svým synům, Ettorovi a Rembrandtovi, zabezpečit umělecké vzdělání a možnost svobodného rozvoje, proto prodal úspěšnou firmu v Miláně a přestěhoval se do Paříže.
Mladší bratr Rembrandt se pustil na slibnou sochařskou dráhu - v devatenácti letech uspořádal první výstavu soch zvířat a brzy se proslavil po celé Evropě jako "Animalier". Jeho sochy zvířat dnes najdete v muzeích po celém světě. Ettore už také započal studia na milánské Breře, ale brzy pochopil, že on je jiným typem umělce, nemá tolik výtvarného talentu jako jeho bratr Rembrandt, ale je ctižádostivý a pracovitý. Proto se rozhodl vydat na jinou dráhu. V 16 letech se pustil do práce ve slévárnách a propadl vášni ke strojům. Koupil si tříkolový motocykl a začal závodit. Brzy založil i vlastní konstruktérskou dílnu.
Type 10 měl jen čtyřválec 1,2 litru
S přípravou začal Ettore už v roce 1908 a dokončil jej o rok později. Vůz vážil pouhých 365 kilogramů a poháněl jej čtyřválcový motor s výkonem 10 kW. Díky své nízké hmotnosti dokázal jet rychlostí až 80 km/h, měl poháněná zadní kola a odpružení zajistily listové pružiny. Přední maska byla v podstatě obdélníková, svůj charakteristický tvar získala až o něco později.
Odborná veřejnost byla nadšena. Když se s autem svezl průkopník letectví Louis Blériot na letecké výstavě v Kolíně nad Rýnem, hned se zajímal o jeho výrobu. Koncem roku 1909 založil Ettore s pomocí několika společníků vlastní firmu. Type 10 začal intenzivně zdokonalovat a brzy jej přepracoval jako Type 13, který už ale dostal jméno Bugatti. Měl výkon 15 koní a maximální rychlost 90 km/h.
Dodnes je schopný vyjet na silnici
Od svého prvního modelu Type 10 se Ettore nikdy neodloučil. Ještě v roce 1939 s ním jezdila jeho žena Barbara na každodenní nákupy. Když Alsasko obsadili Němci, vzal jej Bugatti s sebou do loděnic v Bordeaux, kde měl v té době zakázky. Po jeho smrti v roce 1947 se Type 10 zcela zchátralý našel poblíž Bordeaux, kdy jej jeden francouzský závodník opravil a uvedl opět do provozu. Později jej prodal britskému sběrateli a dostal se až do Ameriky. Tam dostal nový stříbřitě šedý lak a oranžovo červený podvozek a kola. Ačkoliv je běžně jen vystavený, dodnes je i po 110 letech schopný provozu.
