Specifika
Jak se vyhnout zimním nástrahám

Jízda autem v zimních měsících má svoje specifika. Ovšem nejen méně zkušení řidiči se občas dopouštějí chyb, které neprospívají bezpečnosti provozu, vozidlu i jim samotným.

Začněme startováním. V mrazivých dnech je často vidět, jak řidič čistí nastartovaný vůz. Topení uvnitř je na maximum, proudící vzduch na okna pomáhá odstranit námrazu či sníh. Jenomže motoru chod naprázdno příliš dobře nedělá, příliš bohatá směs v nízkých otáčkách se nespaluje ideálně, navíc zahřívá se pouze motor, olej v převodovce zůstává studený. A tak je lepší nejprve automobil očistit, pak teprve nastartovat a hned se rozjet a prvních pár stovek metrů absolvovat pomalu a plynule. Ten nervóza za zadním oknem, který bliká a gestikuluje, že zdržujete dopravu, se pro těch pár sekund nezblázní...

S tím ale souvisí správné očistění vozu. Nestačí vyškrábat malou plošku vpředu a pak se spoléhat na to, že si auto poradí samo po stisknutí příslušného tlačítka. Ostatně i legislativa určuje, jak správně odstranit sníh nejen z kapoty, ale i ze střechy.

Zrádné vyhřívání

Řidič v moderním autě má možnost zapnout si vyhřívání sedadla a také volantu. V tuhých mrazech opravdu komfortní záležitost, nicméně vždycky je něco za něco a nic není dokonalé. Němečtí badatelé z univerzity v Giessenu před časem zveřejnili studii, v níž poukázali na fakt, při dlouhodobém používání vyhřívaných sedaček dojde i k výraznému poklesu počtu zdravých spermií a snížení schopnosti spermií oplodnit vajíčko.

Třicítka zdravých mužů ve věku 20 až 53 let se podrobila testu, který spočíval v devadesátiminutovém sezení na vyhřívaném sedadle a vědci sledovali teplotu mužského pohlavního orgánu, tedy šourku. Po hodině se teplota zkoumané části těla vyšplhala na 37,3 stupně, skupina mužů sedících na nevyhřívaných sedadlech dosáhla 36,7 stupně Celsia. A je známo, že produkce spermií vyžaduje teplotu o 1 až 2 °C nižší než je tělesná.

Lékaři proto doporučují využívat vyhřívaná sedadla jen krátkodobě, je po tu dobu, než se sezení v promrzlém autě stane příjemným. Navíc hrozí i další nebezpečí, při delším putování na vytopeném sedadle dojde k nadměrnému prohřátí svalů, které po vystoupení z vozu rychle prochladnou a hrozí bolesti zad. Hexnšus, jak by řekla babička...

Elektronika jen pomáhá

Moderní vozy jsou vybavené systémy, které pomáhají bezpečné jízdě, ale mají jednu vadu - nedovedou pokořit fyzikální zákony. ABS nebo ESP si podpoří snahu řidiče vyrovnat auto, ovšem nic víc. A tak je nutné způsob jízdy přizpůsobit podmínkám. Tedy žádné prudké manévry, razantní brzdění nebo naplno sešlápnutý plynový pedál, to všechno na kluzkém povrchu hrozí karambolem. Jemné ovládání a předvídání, to jsou základní parametry bezpečné cesty do cíle.

Právě předvídání dělí řidiče na zkušené a ty ostatní. Zkušený totiž předpokládá, že za zatáčkou, do níž nevidí, může být nějaká překážka, že z lesa může vyběhnout kňour nebo srnka, že suchou silnici může v lesním úseku vystřídat námraza nebo sněhový jazyk, že auto vpředu může náhle zabrzdit. A podle toho také stanoví rytmus jízdy, protože i příliš opatrné a pomalé putování může vytvořit nebezpečné situace, znáte to sami, jak vůz jedoucí maximálně padesátkou svádí k předjíždění.

Nezapomíná ani na základní pravidlo "vidět a být viděn". Tedy včas přepne z denních světel na tlumená. Moderní vozy sice mají automatické přepínání, ale věřte technice, i ta má svoje limity, a tak je dobré se přesvědčit, zda funguje bezvadně. A co se týče mlhových světel, pak odborníci tvrdí, že jejich použití by mělo být v momentě, kdy viditelnost klesne pod padesát metrů. Zbytečné svícení spíš dělá vrásky ostatním, například červený svit zadní mlhovky poněkud překrývá brzdová světla...

Zimní provoz chce své, zásady bezpečné jízdy lze shrnout do pojmů plynulost, předvídání, soustředění, a také do starého rčení - všeho s mírou!