Pleskot: Do dolních Vítkovic se musí vrátit život
18.07.2009 08:04
Podle jeho návrhů se například promění vítkovický plynojem v moderní kongresové centrum a jedna z vysokých pecí v bezpečnou prohlídkovou trasu. Uznávaný architekt, který je mimo jiné autorem tunelu v Jelením příkopu na Pražském hradě a vily miliardáře Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou, představil návrh obnovy památkově chráněného plynojemu z roku 1921. Se strojírenskou společností VÍTKOVICE, která průmyslový areál vlastní, zároveň podepsal smlouvu o další studii na využití nejstarší vysoké pece.
"Do Dolní oblasti Vítkovic se musí vrátit život, ale v jiné podobě. Už tam nebudou chodit dělníci do práce, ale přijde celá společnost za vzděláním, kulturou. Vznikne zde veřejný prostor s novou, společenskou funkcí, což je veliká proměna," řekl architekt.
Právě těmto účelům by mělo nejpozději v roce 2013 sloužit nové kongresové centrum pro 1500 lidí, které Pleskot navrhl umístit do obřího plynojemu. Jeho původní vzhled zachová; novou budovu umístí do vnitřního kruhového prostoru. "Pro představu - je to natolik velký prostor, že by se celým plynojemem přikryl jeden městský blok vymezený čtyřmi ulicemi," popsal architekt.
Kongresový sál s výhledem na pec
Součástí moderního centra bude také galerie, veřejná kavárna a kongresový sál. "Lidé z něho uvidí prosklenou stěnou za jevištěm vysokou pec. Industriální scenérie se tak bude moci využívat při kongresech či koncertech, které nepotřebují vlastní scénu," naznačil Pleskot.
Architekt se ale nezabývá jen obnovou jednotlivých památek, ale celým urbanismem dolních Vítkovic. "Hlavní otázkou je, jak bude Dolní oblast koexistovat s roztříštěnou Ostravou," řekl s tím, že chce obnovit urbanistický plán, který Vítkovice měly zhruba před 150 lety. "Chtěl bych dolní Vítkovice povýšit na území, které s Ostravou a jejím centrem vytvoří celek," naznačil Pleskot.
Jeho vztah k industriální Ostravě už zraje mnoho let, není to "prožitek okamžiku", dodal. "Poprvé jsem tu byl před více než 30 lety, kdy jsem zažil atmosféru průmyslového města. Tehdy jsem si odmyslel onu komunistickou rudou záři a město si spojil s Bezručovou poezií, kterou jsem měl rád jako gymnazista. Je to ve mně nashromážděné," svěřil se.
Visualizace: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.