5 kryptomýtů – a co je na nich pravdy

Možná zvažujete investování do kryptoměn, ale bojíte se, že je to jen technologická bublina, která brzy praskne. Nebo že vaše coiny ukradne při první příležitosti hacker. Jsou to reálné starosti, nebo jen mýty, které se nezakládají na pravdě?

I když se v současné době setkáváme s kryptoměnami doslova na každém rohu, přesto se najde stále mnoho lidí, kteří jim nedůvěřují. Jsou tyto strachy opodstatněné, nebo se jedná jen fámy, které lze jednoduše vyvrátit? Na to se podíváme právě v tomto článku. 

Mýtus 1: Kryptoměny jsou bublina

Ve skutečnosti kryptoměny zaznamenaly v minulosti velkolepé cenové zisky, jak například potvrzuje historicky kurz Bitcoinu. A vždy došlo k velkolepým poklesům. Existuje však mnoho reálných možných aplikací, které hovoří proti bublině, díky níž jsou digitální měny mnohem více než jen objekty spekulací. Mohou být například použity pro mezinárodní převody, což šetří náklady a čas. Navíc stále více společností a institucí přijímá kryptoměny jako platební prostředek, což dále zvyšuje jejich legitimitu a akceptaci. Kryptoměny tedy mají reálné využití a přidanou hodnotu. I u nás v české republice najdete renomované společnosti, které přijímají kryptoměnu jako běžné platidlo. Z těch nejznámějších jsou například Alza, nebo Pilulka. Pokud by se jednalo o technologickou bublinu, bylo by přijímání platby v kryptoměně od manažerů Alzy či Pilulky opravdu špatný tah. 

To, že jsou kryptoměny už běžné finanční instrumenty, je neoddiskutovatelný fakt. V době, kdy vznikal Bitcoin, tedy o patnáct let dříve, byla představa, že si za tuto virtuální měnu nakoupíme, vcelku zábavná a kryptoměnám fandili jen opravdoví nadšenci. Nicméně nečekané se stalo realitou a nyní nejen Bitcoin, ale i jiné kryptoměny fungují jako akceptované platidlo. I když je pravda, že doba, kdy Bitcoin nahradí Českou korunu, je vcelku ještě vzdálená (pokud vůbec nastane). 

Je ovšem pravda, že není kryptoměna jako kryptoměna. Ne všechny jsou stejně kvalitní a ne všechny mají budoucnost. V případě investování je tedy na místě dobře rozmýšlet, do které z nich své prostředky investujete. Ale i v tomto případě se výběr kryptoměn neliší od investování do akcií - ani u těchto finančních nástrojů nemáte vždy zaručenou kvalitu. 

Mýtus 2: Kryptoměny lze snadno hacknout

Média v minulosti opakovaně informovala o hackování kryptoaktiv. Ty však byly většinou způsobeny lidskou chybou nebo slabinami v bezpečnostní infrastruktuře. V zásadě jsou kryptoměny bezpečnější než tradiční finanční nástroje, protože jsou založeny na decentralizované blockchainové infrastruktuře. To útočníkům ztěžuje manipulaci nebo narušení systému. Pokud používáte zabezpečené offline peněženky a hesla udržujete nepřístupná, je velmi nepravděpodobné, že se stanete obětí hacků.

Nicméně v tomto směru můžeme snadno porovnat váš kryproměnový účet s vaším účtem v bance. Pokud si napíšete PIN na papírek a vložte ho ke kartě do peněženky, může vám stejně tak vybílit účet jakýkoli zloděj. Opatrnosti tedy nezbývá jak ve světě kryptoměn, tak i v reálném světě vaší banky. 

Mýtus 3: Kryptoměny jsou anonymní

Na rozdíl od bankovních plateb, kryptoměnové transakce skutečně nabízejí určitou úroveň anonymity. Každá banka přece zná své zákazníky a každá platba je spojena se jménem osoby nebo firmy. Na druhou stranu platby v kryptoměnách nevyžadují žádné osobní údaje o plátci ani příjemci. Převody kryptoměn však nejsou zcela anonymní. Protože každá transakce má jedinečné identifikační číslo a je zaznamenána na veřejně přístupném blockchainu. V tomto případě mluvíme o pseudoanonymitě. To znamená, že uživatel jedná pod aliasem nebo uživatelským jménem namísto pod svým skutečným jménem. 

Počítačový svět není tak anonymní, jak se na první pohled zdá. Každý počítač má své identifikační číslo, vaše internetové připojení má svou jasně danou adresu a i když se může zdát, že jste v kybersvětě zcela anonymní, už dávno to není pravda.

Mýtus 4: Kryptoměny jsou škodlivé pro životní prostředí

Některé kryptoměny - zejména Bitcoin - ve skutečnosti spotřebovávají poměrně velké množství energie. Nové technologie a algoritmy však přispěly k prudkému poklesu energetických nároků kryptoměn. Kromě toho se stále více využívá obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná, solární a vodní energie. Existují dokonce kryptoměny, jako je SolarCoin, které jsou poháněny obnovitelnými zdroji energie. Ale i když se ekologická stopa kryptoměn neustále zlepšuje, existuje potenciál pro další snižování CO₂ stopy. Průmysl si je tohoto problému vědom a pracuje na jeho řešení.

Navíc, těžby kryptoměny, například Bitcoinu, je energeticky náročná a odměny za těžbu se po dubnovém halvingu snížily na polovinu. To nutí těžaře hledat způsoby, jak těžit pokud možno s nulovými náklady na elektřinu - jak je uvedeno výše, pomocí větrné, solární nebo vodní energie. Přeci jen, pokud byste měli těžební stanici postavenou na tarifech od ČEZu, úplně levně by vás to nepřišlo. Z toho důvodu se těžba často přesouvá do zemí, které mají například vysoké procento slunečných dnů v roce.

Mýtus 5: Kryptoměny jsou pro zločince

Stejně jako u jiných platebních prostředků jsou i s kryptoměnami prováděny nelegální transakce. Nejčastěji používaným platebním prostředkem pro nelegální aktivity je však stále: hotovost. Celosvětově je až 5 % transakcí klasifikováno jako nelegální. U kryptoměn je to aktuálně pouze 0,24 %. Důvodem je pravděpodobně to, že hotovost je mnohem anonymnější než kryptoměny. V konečném důsledku se u kryptoměn všechny transakce zaznamenávají na blockchain - a je to veřejně viditelné. 

Díky této transparentnosti není platba v kryptoměnách tak anonymní. Vždy po vás zůstane elektronická stopa, která se dá sledovat, což, pokud chcete páchat trestnou činnost, není zcela žádoucí.