Budoucnost proexportního Německa: reforma nebo úpadek

Hrubý domácí produkt Německa se za poslední rok propadl bezmála o sedm procent. Země bude kvůli své silně proexportní orientaci důsledky krize pociťovat  ještě dlouho. Pokud se neodhodlá k důraznějším změnám.

"Krize nám udělila jednu lekci. Horší než čelit prasknutí bubliny, jako je tomu v USA, je závislost na zákaznících, jichž se ta bublina týkala," hodnotí Marcus Walker z deníku The Wall Street Journal (WSJ).

ČTĚTE TAKÉ: Německo: inflace je na nule, HDP se dál propadá

Tvoří-li export země v podstatě polovinu její HDP, efekt poklesu zahraniční poptávky na hospodářství je silný. A meziroční propad německého vývozu činil v prvním čtvrtletí zhruba 17 procent. Jako by se jednou čarou vyškrtly předchozí roky ekonomického růstu.

Úspěšnost před krizí? Nemusí se vrátit

Bude-li Německo i nadále pasivně doufat v brzké oživení mezinárodního obchodu, nemusí to stačit. Obránci tohoto postoje, který zaujala i vláda kancléřky Angely Merkelové, tvrdí, že závislost Německa na exportu odráží komparativní výhodu země, která vyniká převážně ve strojírenství. Vláda proto dotuje domácí firmy, aby udržela pracovní místa, dokud poptávka po německých strojích nezačne znovu růst.

ČTĚTE TAKÉ: Německé strojírenství bojuje s nedostatkem zakázek

Současná data však ukazují, že Američané i Evropané se z globální krize alespoň částečně poučili a mají sklon více šetřit. Není proto jisté, zda se po odeznění recese dostanou německé exporty na původní (předkrizovou) úroveň.

Německý spotřebitel v pozadí

Alternativní možností je tlak na zvýšení domácí spotřeby, po níž volají především tamní odbory. Německé firmy v posledních letech zřídkakdy zvyšovaly mzdy, a tak se vývozní konkurenceschopnost rozvíjela právě na úkor spotřeby domácností.

V letech 2005 až 2008, kdy HDP země rostl v průměru o sedm procent, příjmy soukromého sektoru stagnovaly. "Rozložení sil na pracovním trhu se v posledních letech přiklonilo ve prospěch zaměstnavatelů. To se musí změnit," řekl podle WSJ Gustav Horn, ředitel Institutu makroekonomických politik v Düsseldorfu.

ČTĚTE TAKÉ: Důvěra není vše. Německá ekonomika stále padá

Podle Walkera jedinou účinnou cestou je pro Německo podporovat podnikání v nových sektorech a soustředit se více na služby a průmysl založený na znalostech. Mezi osmnácti vyspělými ekonomikami je Německo v počtu nově vznikajících podniků na předposledním místě (pouze před Belgií), což hovoří samo za sebe.

Správná cesta? Výzkum a vývoj

Z čerstvé studie společnosti McKinsey vyplývá, že pokud se Německo začne převážně soustředit na vývoj nových odvětví a zintenzivní výzkum, mohlo by svůj ekonomický růst v průměru zdvojnásobit. Pokud tak neučiní, životní úroveň v čtvrté největší ekonomice světa se začne relativně k ostatním snižovat, varuje studie.

Rozsáhlá restrukturalizace se ale neobejde bez reformy školství, bankovnictví, kapitálových trhů, daňové politiky a tak dále. "Země je unavená reformami a Angela Merkelová si svou popularitu získala právě ujišťováním svých voličů, že vláda je nehodlá zatěžovat příliš mnoha změnami," míní Walker.

Foto: Tobias Schwarz