Analýza střední třídy
Češi bohatnou. Stoupl počet lidí s příjmem okolo 35 tisíc čistého

Střední třída v Česku roste. Podíl domácností s deklarovaným čistým měsíčním příjmem od 30 tisíc do 40 tisíc korun stoupl od roku 2006 z 31 procent na loňských 38 procent. Podíl nižší třídy naopak klesl z 54 procent na 40 procent. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank, průzkumu k životnímu stylu a spotřebnímu chování české populace, kterého se zúčastnilo přes 15 tisíc respondentů.

Celkem 3,5 milionu osob reprezentujících střední třídu podle průzkumu výrazně investuje nejenom do vlastního bydlení, ale i do svých dětí. Ty jsou motorem spotřeby středně příjmových rodin. Především kvůli dětem sází střední třída na vyšší kvalitu a méně hledí na cenu.

Zásadní změnou je rostoucí kvalita bydlení střední třídy v posledních letech. Lidé opouští malé panelákové byty s dispozicí 2+1 a stěhují se do vlastních domů (41 procent). "Hypotéku splácí 13 procent příslušníků střední třídy, zejména ji využívají rodiny s dětmi. Čím vyšší příjmy, tím vyšší pravděpodobnost čerpání hypotéky," uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Stále sice platí, že střední třída žije hlavně ve velkých městech nad 20 tisíc obyvatel (48 procent), v posledních deseti letech se však přesouvá i do malých měst a na venkov, nejčastěji do satelitní zástavby v blízkosti velkých měst.

Češi se středními příjmy jsou velmi uvážliví, pokud jde o založení rodiny. V průměru mají 1,47 dítěte na domácnost. Tento podíl je nižší než u lidí s vysokými nebo naopak nižšími příjmy, upozornil ředitel marketingu UniCredit Bank Jan Chvojka.

Lidé ze střední třídy se podle něj snaží preferovat značky, které patří k těm nejkvalitnějším, a příliš přitom mnohdy nehledí ani na cenu. Velmi dobře je to vidět při výběru dětských plenek nebo zubních past, podobný trend platí také u nákupu bot. "Rodiny s dětmi také výrazně víc financí investují do vzdělávání svých dětí a volnočasových aktivit," dodal Chvojka.

Střední třída však velmi sází na vzdělávání, podíl vysokoškoláků mezi nimi v posledních deseti letech vzrostl na dvojnásobek (aktuálně 6,4 procenta). Naopak podíl lidí se základním vzděláním o tři čtvrtiny poklesl na 1,2 procenta.

Zatímco ještě před deseti lety bylo vlastnictví osobního automobilu známkou určitého statusu a bohatství, dnes už to neplatí. Automobil má k dispozici 80 procent domácností a investice do auta je otázka životního stylu, nikoliv příjmů.

Víkendy na chatách a chalupách jsou mezi střední třídou nadále populární. Vlastníci nemovitostí k rekreaci se nadprůměrně často rekrutují právě ze členů středně příjmových domácností. Lidé s nízkými příjmy většinou chalupy pro rodinnou rekreaci nevlastní, bohatší lidé častěji dává přednost cestám do zahraničí, na různá místa, prostory pro rekreaci si přitom pronajímají.

Počet příslušníků střední třídy, kteří vlastní firmy nebo se živí podnikáním, klesá. Hlavním důvodem je odchod generace, která s podnikáním začínala v 90. letech, do důchodového věku. Do střední třídy tak spadají hlavně zástupci nižšího a středního managementu, úředníci ve státních službách a ve finančním sektoru, vlastníci malých firem či úspěšní živnostníci a vysoce kvalifikovaní manuální pracovnici.