Meziroční srovnání
České stavebnictví si loni mezi zeměmi EU polepšilo o devět míst

České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 9,2 procenta mezi 28 zeměmi Evropské unie na devátém místě. Meziročně si Česko polepšilo o devět míst. V porovnání se stavem na konci září naopak o jedno místo kleslo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví loni stavebnictví vzrostlo v průměru o 2,3 procenta.

Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Maďarsku, o 22,3 procenta. Následovaly Lotyšsko s růstem o 21,9 procenta a Slovinsko, kde stavebnictví meziročně stouplo o necelou pětinu. Nad unijním průměrem bylo 18 zemí z 28. Pokles zaznamenaly tři země unie. V Rumunsku stavebnictví meziročně kleslo o čtyři procenta, ve Švédsku o 1,1 procenta a ve Francii o 0,4 procenta.

"Růst českého stavebnictví je ovlivněn vysokými cenami na realitním trhu, které zvyšují zájem lidí o stavbu vlastních nemovitostí. Stavebnictví je navíc podpořeno investicemi ze strany veřejného sektoru. Výraznou brzdou je však stavební zákon, který zbytečně prodlužuje délku stavebních řízení," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Sedm z devíti zemí s nejvyšším meziročním růstem je z bývalého východního bloku. Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda doplnil, že růst stavební produkce v Česku stále citelně zaostává za srovnatelnými zeměmi typu Polska nebo Maďarska.

"Tempo obou zemí například ve výstavbě dálnic v přepočtu na obyvatele předčí toto tempo v České republice. Obě země také rychleji čerpají evropské dotace, které zhusta míří právě na projekty ve stavebnictví. V neposlední řadě obě země provozují expanzivnější fiskální politiku, což rovněž podněcuje růst stavební výroby," uvedl Kovanda. Důsledkem je podle něj to, že obě země mají vyšší podíl veřejného zadlužení k HDP a při případné krizi budou mít menší manévrovací prostor pro stimulační opatření ze strany státu. "Každá mince má tedy evidentně dvě strany," dodal.

Podle Křečka je nejhorší situace v Rumunsku, kde stavebnictví klesá už tři roky v řadě. "Nízké výplaty vedou k odchodu stavebních dělníků do zahraničí. Přímým důsledkem nedostatku pracovních sil ve stavebnictví je klesající produkce," uvedl.