Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy, kterou tento týden dostala od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) k dispozici vláda a kterou má ČTK k dispozici.
Zmíněných 14 miliard jsou náklady na zajištění příjmu a poskytnutí dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny. Další peníze například vynaložilo ministerstvo zahraničních věcí (MZV) na 27 projektů humanitární pomoci, a to ve výši 193 milionů korun. Šest projektů se týkalo pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku, zbytek pomoci vnitřně vysídleným ukrajinským obyvatelům a podpory dostupnosti základních služeb v napadené zemi. Další prostředky v souhrnné hodnotě přes 180 milionů byly do rozpočtu MZV přiděleny až v prosinci, využity budou letos.
Vnitro skrze programy MEDEVAC a Pomoc na místě přispělo 150 miliony korun Ukrajině a Moldavsku na 20 aktivit. V říjnu vláda také schválila Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023 až 2025, na který má jít každoročně půl miliardy korun. Více než polovina peněz je v gesci MZV, dalšími spravovateli jsou pak ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu, školství a zdravotnictví.
Válka na Ukrajině v humanitární oblasti znamenala mimořádné peníze na průběžnou podporu Ukrajiny, ale také globální dopady zejména v potravinovém zabezpečení, uvedlo ministerstvo. Další výzvou a zároveň příležitostí pak bylo české předsednictví v Radě EU v druhé polovině loňského roku.
Ministerstvo upozornilo na to, že v kontextu mezinárodních příležitostí, výzev a hodnocení je stále nejpalčivějším problémem českého rozvojového úsilí omezené a dále stagnující, nebo dokonce klesající financování. Předběžné výsledky oficiální rozvojové pomoci sice vykazují výrazný nárůst objemu peněz, podle české diplomacie ale jde jen o jednorázové navýšení vzhledem k započitatelnosti financí vynaložených na příjem ukrajinských uprchlíků.
Výraznou částku tvoří také předběžný podíl českého příspěvku na rozvojovou spolupráci EU, který loni činil 5,05 miliardy korun. Na finanční nástroj pro syrské uprchlíky v Turecku Česko vyčlenilo 48,2 milionu.
Česko se opět věnovalo také šesti prioritním zemím rozvojové spolupráce, a to Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Česká rozvojová agentura (ČRA) loni vydala na projekty 313,2 milionu korun. Rozvojové aktivity v těchto zemích se týkaly udržitelného nakládání s přírodními zdroji, řádné správy věcí veřejných, ekonomického růstu, zemědělství a rozvoje venkova či inkluzivního sociálního rozvoje.
Co se týče další rozvojové a humanitární aktivity v gesci MZV, na 62 malých lokálních projektů ve 43 zemích šlo 25,5 milionu korun. Nejvíce jich bylo podpořeno v Asii a Oceánii a v subsaharské Africe.
V humanitárním rozpočtu MZV Lipavský loni schválil 44 aktivit v 18 zemích v hodnotě 150,6 milionu korun. Celkové čerpání po zahrnutí prostředků na naléhavou a stabilizační pomoc pro Ukrajinu ale činilo 321,1 milionu, uvedl resort. Součástí humanitární pomoci byla okamžitá pomoc při katastrofách, například povodních v Brazílii nebo zemětřesení v Afghánistánu, při konfliktech a nuceném vysídlení nebo komplexních humanitárních krizích způsobených kombinací chudoby, nestability a klimatických vlivů.
Na program transformační spolupráce, jehož cílem je přispívat k vytváření a posilování demokratických institucí na ochranu lidských práv, k podpoře právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy věcí veřejných, bylo využito 63 milionů. Financováno bylo 92 projektů českých nevládních organizací a institucí. Na účelové dary mezinárodním rozvojovým organizacím pak bylo loni vyčleněno 67,7 milionu korun.
Co se týče vládních stabilizačních programů v gesci ministerstva zahraničí, na aktivity v programu Afrika šlo 92,9 milionu korun, na rekonstrukční program v regionu Blízkého východu 92,4 milionu.
