Budoucí roky
Agrofert chce snižovat dluhy místo investování do akvizic

Koncern Agrofert nebude v dalších letech investovat do akvizic v takovém rozsahu jako v minulosti, upřednostní snižování dluhu před expanzí. Deníku E15 to řekl výkonný ředitel firmy Josef Mráz. Podle něj v minulosti Agrofert ročně investoval v průměru 15 miliard korun, což bylo na úrovni více než dvojnásobku odpisů. Pro letošní rok je investiční plán mírně pod úrovní odpisů. Agrofert s více než 200 firmami vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), v únoru 2017 ho převedl do svěřenských fondů. V holdingu jsou chemické, zemědělské a potravinářské podniky, ale také média.

"Hlavním cílem nyní bude, abychom zdroje a výkon soustředili na snižování dluhu," řekl Mráz. Dluh podle něj činí zhruba 35 miliard korun, přesná čísla za rok 2018 ale ještě nejsou k dispozici, známy by měly být v polovině června.

V každém z klíčových segmentů jsou nyní podle výkonného ředitele investice dostatečné. "Vedle posledních akvizic jsme udělali i relativně velké investiční akce v chemičkách, například v Duslu a Lovochemii, stejně jako v německé velkopekárně Lieken. Větší investice očekáváme v potravinářství, kde se ve Vodňanech chystáme postavit novou kapacitu," uvedl.

Očekává, že loňské konsolidované tržby budou velmi podobné tržbám za rok 2017, přibližně 160 miliard korun. "Čistý zisk očekáváme horší. To však odpovídá plánu. Jediné segmenty, kde jsme pod plánem, je výroba hnojiv a pekařina," podotkl. Předloni konsolidované tržby koncernu klesly na 155,1 miliardy korun ze 155,3 miliardy o rok dřív. Konsolidovaný zisk se v roce 2017 meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun.

Loni dobrých výsledků dosáhla podle Mráze speciální chemie, to jsou společnosti Precheza, Synthesia a Fatra. "V nich dosahujeme nejlepších čísel," sdělil. Naopak dobré časy nezažívá pekařina, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku a částečně i v Maďarsku. Výsledky v tomto segmentu budou podle něj nejslabší za posledních deset let. Hlavním důvodem je růst osobních nákladů, zdražování energií a částečně i růst cen komodit, obilí zdražilo kvůli neúrodě, cena máku v posledním roce vyskočila o sto procent, vypočítal Mráz.

Výkonný ředitel v rozhovoru také uvedl, že v roce 2017, což je z hlediska výsledků zatím poslední uzavřený rok, čerpal koncern z Evropské unie investiční dotace ve výši 173 milionů korun. "Nejsou to tedy nějaké miliardy, o kterých se pořád mluví v médiích," uzavřel.