Mezi italskou společností Alenia Aeronautica a českým ministerstvem obrany se rozhořel spor. Důvodem jsou taktická transportní letadla, která by Italové rádi armádě prodali. Jenže ta nemá peníze a výběrové řízení nejspíše nevypíše.
Naopak armádní plánovači chystají jiný zajímavý obchod: nepotřebné bitevníky L-159, které stojí zakonzervované v hangárech, chtějí za transportní letadla vyměnit. Například s Bolívií. „Probíhají konkrétní jednání,“ říká armádní mluvčí Andrej Čírtek. Nic dalšího konkrétního však už sdělit nechce. Ani kolik transportních letadel Česko získá, ani kolika bitevníků se zbaví. „Podrobnosti se nezveřejňují, mluvit o počtech je předčasné,“ krčí rameny Čírtek.
Česká armáda nyní používá ukrajinská transportní letadla An-26, která budou létat až do roku 2016. Nevyhovují úplně doletem ani kapacitou, ale slouží. Původně armáda zamýšlela, že by příští nebo přespříští rok vypsala tendr na dodávku taktických transportních letadel, ale rozpočtové škrty ji vedou k jiné úvaze. Ministerstvo obrany spočítalo, že pro armádní potřeby postačí čtyři až šest takových letadel. Přes léto nyní bude dolaďovat plán, jak je získat – například výměnou. V září chce informovat vládu.
Plánovaný postup ministerstva se nezamlouvá Alenii, která má zájem armádě prodat transportní letouny C-27J Spartan. "Je to překvapivý vývoj. Česká republika by se tak stala jediným členem NATO, který by na takovou záležitost neuspořádal otevřené, transparentní výběrové řízení. Ve všech ostatních zemích, ať už je to Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Litva, všude tam se otevřené výběrové řízení konalo a my jsme vyhráli. Stejně to jde říct i o USA," tvrdí Marco Valerio Bonelli.
Italové za předpokládaným zrušením zakázky hledají nečisté konkurenční praktiky, protože se spekuluje o výměně bitevníků za letadla C-295M španělské firmy CASA. "CASA předložila České republice nezávisle na své mateřské společnosti EADS nabídku, podle níž má zprostředkovat výměnný obchod, který zajistí ČR dva letouny C-295M za šest až deset kusů nadbytečných lehkých bitevníků L-159. Letadla L-159 pak budou prodána do Bolívie," stojí v tiskové zprávě společnosti Alenia Aeronautica.
Je to kolorit
Mluvčí Čírtek říká, že stížnost Italů zapadá do nejen českého koloritu, který provází řadu armádních zakázek. Pochopitelně jde o značné peníze, cena za obě letadla se pohybuje mezi 20 až 30 miliony dolarů. „Kdykoli se některé firmě snižují šance na získání zakázky, používá podobná slova,“ dodává Čírtek.
Argumentuje také tím, že zájem armády o výměnu zná všech pět firem, které podobně vhodné letouny vyrábějí. Plán ministerstva je v tomto ohledu také mazaný, protože de facto nebude obchodovat s chudou a diskutabilní Bolivií, ale právě se španělskou firmou. To dopaluje také Alenii. Podle Bonelliho není výměna pro Česko výhodná ani finančně, ani kvalitou, neboť stroje C-295M nesplňují řadu standardů NATO. „Je to byznys, takhle firmy bojují o zakázky, ale vzhledem k množství peněz je čím dál hůře představitelné, že bychom letadla mohli koupit normální cestou,“ říká Čírtek. Podle něj prostě nelze ignorovat výhodnost výměny. „Požadavky armády splňuje více letounů, ale když ho získáte prakticky zadarmo, těžko můžete chtít něco lepšího,“ tvrdí.
Želízko v ohni
Alenia má ještě jednu páku, jak postoj ministerstva změnit - společnost Aero Vodochody, která do Spartanu vyrábí středovou část křídla. „Alenii držíme palce,“ říká také mluvčí Aera Vítězslav Kulich. Pokud by italská firma zakázku získala, profitovalo by z toho také Aero. Navíc když Alenii vyjde zakázka ve Spojených státech na zhruba dvě stě letadel, bude mít Aero práci pro 250 lidí na deset let.
O případném nákupu nepotřebných armádních podzvukových letounů L-159 jednal v Česku v červnu bolivijský ministr obrany Walker San Miguel, který rovněž navštívil výrobní závod Aera Vodochody. Jediný, kdo si zatím L-159 koupil, je česká armáda, která si jich v roce 1997 objednala 72. Náklady se postupně vyšplhaly z původně plánovaných 25 až 30 na více než 51 miliard korun. Vojáci se později rozhodli, že tolik letounů nepotřebují a že si jich nechají jen 24. Jeden stroj se zřítil a pro 47 nyní armáda hledá kupce.
Výměnou by spolupráce mezi Italy a Aerem Vodochody neskončila. „Ale znamenalo by to nerozšíření spolupráce,“ varuje Bonelli.
Foto: archiv