Dovoz zboží
Bilance zahraničního obchodu ČR se zeleninou je stále zápornější

Dovoz zeleniny do Česka stále roste a loni bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin vykázala už jedenáctimiliardový schodek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zahraniční zelenina má velké zastoupení v nabídce obchodních řetězců. V tuzemsku vypěstovaná zelenina pokrývá třetinu spotřeby Česka, řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Jaroslav Zeman.

Dovoz zeleniny se zvyšuje dlouhodobě. V roce 2009 jeho hodnota podle ČSÚ obnášela 9,3 miliardy korun a loni 14,086 miliardy korun. Množství importované zeleniny se zvýšilo z 648 024 tun v roce 2009 na loňských 855 685 tun. Naopak hodnota exportu zeleniny z Česka se zvýšila ze dvou miliard korun v roce 2009 na tři miliardy v roce 2017. Zatímco v roce 2009 bylo z tuzemska vyvezeno 150 135 tun zeleniny, loni to bylo 191 tisíc tun.

Ze statistik ZUČM vyplývá, že nejvíce zeleniny je do Česka dováželo z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie. Z Nizozemska a Španělska pocházejí hlavně rajčata, salátové okurky, papriky, česnek, mrkev či cibule. Polské firmy na tuzemský trh dodávají cibuli, hlávkové zelí, salátovou řepu, ředkvičky, květák a kedlubny.

Tuzemští pěstitelé upozornili, že obchodní řetězce i v hlavní sezoně importují tradičně pěstované druhy zeleniny ze zahraničí. Kvalita dovážené zeleniny je podle pěstitelů často sporná. Obchodní řetězce mají podle ZUČM také nesmyslně vysoké marže. Například kilogram bílého zelí od tuzemských pěstitelů loni na podzim, tedy v období nadprodukce a špatných odbytových podmínek, některé hypermarkety podle ZUČM nabízely za 9,90 koruny, ačkoli farmáři za něj dostali zaplaceno 3,60 koruny.

Kvůli rostoucímu dovozu zeleniny podle ZUČM klesá soběstačnost ČR. Jeden obyvatel Česka ročně spotřebuje v průměru zhruba 81 kilogramů zeleniny, z toho 54 kilogramů pochází z dovozu a 27 kilogramů od tuzemských pěstitelů. Ukazatel soběstačnosti tak u zeleniny činí 33 procent. Nejvyšší je u okurek nakládaček (79 procent) a hlávkového zelí (66 procent).

Naopak nejnižší soběstačnost je u pórku, který pochází výhradně z dovozu. Ze zahraničí je i většina salátových okurek. Každý Čech jich ročně spořádá v průměru 5,8 kilogramu, přičemž jen sto gramů salátových okurek je z tuzemska. Pouze 12 procent spotřebovaných rajčat pochází z Česka a podobná situace je i v případě květáku a brokolice.

V Česku se zelenina pěstuje zhruba na deset tisíc až 11 tisíc hektarech. V roce 2017 tuzemská produkce zeleniny obnášela 265 tisíc tun. Letos produkce českých zelinářů podle Zemana kvůli rychlému nástupu teplého počasí na jaře i suchému létu zřejmě klesne o deset až 15 procent.

Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou tradičně zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. V posledních letech se v Česku začaly stavět moderní skleníky na pěstování malých rajčat, po kterých výrazně roste poptávka na tuzemském trhu i v zahraničí. Skleníky už zabírají přes dvě desítky hektarů.