Česká republika v loňském roce nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Podniky a zástupci průmyslu přitom požadují kvůli výkyvům kurzu koruny rychlé přijetí jednotné evropské měny, naopak řada ekonomů i Česká národní banka varuje kvůli negativním dopadům na ekonomiku před unáhleným přechodem na euro.
Kvůli loňskému celosvětovému růstu cen a dalším vládním opatřením loni Česko nesplnilo kritérium inflace, přičemž letos by jej již opět plnit mělo. Země rovněž nesplnila kurzové kritérium, protože zatím nevstoupila do systému směnných kurzů ERM II. Letos by naopak podle analytiků nemuselo Česko splnit kvůli růstu schodku státního rozpočtu tříprocentní hranici deficitu veřejných financí.
"V příštích letech by měla Česká republika opět plnit i rozpočtové kritérium, problémem by ale mohl být rozpočtový schodek. Klíč k euru má tedy v ruce zejména vláda a její fiskální politika," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
ČTĚTE TAKÉ: MMF naléhá na rychlé přijetí eura v zemích východní Evropy
Eurozóna se shodla: kritéria pro euro se měnit nebudou
Šéf EBRD: Česko by mělo co nejrychleji přijmout euro
Ani plnění požadovaných ukazatelů ale neznamená možnost přijmou euro automaticky. Unie totiž posuzuje i takzvanou udržitelnost daného ukazatele, tedy schopnost země udržet dobré výsledky i v budoucnosti. V posledních letech je přitom brána v úvahu nikoli střednědobá, ale spíše dlouhodobá udržitelnost.
Euro v Česku nejdřív v roce 2013
Česko by mohlo podle posledních vyjádření politiků i ekonomů přijmout euro nejdříve v letech 2013 nebo 2014. Například guvernér ČNB Zdeněk Tůma nedávno uvedl, že nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku jsou roky 2013 až 2015. K termínu přijetí eura se vyjádřil nedávno i premiér Mirek Topolánek, který upozornil, že hrozbou pro přijetí eura by mohlo být další zadlužování státu. Na počátku letošního roku premiér slíbil, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009.
S přijetím eura není podle Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu vůbec důvod spěchat. "Naše relativně samostatná měnová politika nám zatím dovolila eliminovat nejtvrdší dopady finanční krize. Takové štěstí nemají mnohé země eurozóny a euro je nezachránilo ani před vážnými fiskálními potížemi. Naopak euro může jako bacil nakazit i relativně zdravější ekonomiky," uvedl.
Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Současná světová krize zřejmě plány některých zemí na rychlé přijetí eura nabourává. Pobaltské země, které se chystaly euro přijmout co nejdříve, mají nyní kvůli krizi vážné hospodářské problémy. Do hlubokých obtíží zabředlo i Maďarsko, které může na brzké přijetí společné měny v nejbližších letech zapomenout.
Foto: Lucie Pařízková, Robert Sedmík
