Janota zvažuje škrty příspěvků na stavební spoření

Státní příspěvek na stavební spoření by se od příštího roku mohl snížit o třetinu, a to u nových i současných smluv. Jde o jeden z úsporných návrhů ministra financí Eduarda Janoty, který chce předložit vládě v rámci škrtů v rozpočtu na příští rok.

Janota zdůraznil, že je to zatím pouze úvaha. Informaci přinesl deník Mladá fronta Dnes.

ČTĚTE TAKÉ: Odborníci vítají Janotův plán na seškrtání rozpočtu
                        Janota chce zvýšit DPH, aby zalátal rozpočet
                        Janota straší: Deficit může být za rok o 90 miliard vyšší

"Změna by platila retroaktivně. To znamená, že i pro staré smlouvy by od 1. ledna příštího roku platily zpřísněné podmínky," uvedl ministr financí. Úspora by tak při poklesu příspěvku ze 3000 na 2000 korun mohla být téměř pět miliard korun. Podle Asociace českých stavebních spořitelen loni stát na příspěvcích vyplatil 14,2 miliardy korun, letos to bude odhadem 13,2 miliardy korun.

Je to na hraně

Otázkou ale podle MfD zůstává případné snížení podpory i pro současné klienty. "Je to velmi na hraně, změna by znamenala hrozbu stížností k Ústavnímu soudu," připustil Janota. Podle mluvčího Ústavní soudu Michala Spáčila je situace nejasná. "Retroaktivita je zakázána ústavou, ale přípustná je takzvaná nepravá retroaktivita. Jestli se o ni v tomto případě jedná, nelze za současné situace říct," podotkl Spáčil.

Varianta s poklesem příspěvku jen pro nové klienty by podle Janoty nepřinesla žádné úspory, spíš naopak. "Každý, kdo stavební spoření ještě nemá, si ho do doby, než bude změna schválena, pořídí, protože je to nejlepší způsob spoření i pro ty, kteří nechtějí nic stavět," dodal Janota.

Šéf státní kasy již dříve zveřejnil také další opatření, například zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, která mají snížit plánovaný schodek u navrhovaného rozpočtu na zhruba 160 miliard korun, tedy asi pět procent hrubého domácího produktu. V případě, že se legislativní změny nepodaří prosadit, bude návrh počítat s deficitem 230 miliard korun, tedy kolem sedmi procent HDP.

Snižování mezd

Janota rovněž bez bližších podrobností uvedl, že vedle zmražení platů ve státní správě je připraven také diskutovat o poklesu mezd o jedno, dvě či tři procenta. Jedno procento platů podle něj znamená úsporu 1,4 miliardy korun.

K daním, mzdám a také penzím se v rozhovoru pro dnešní Právo vyjádřil i premiér Jan Fischer. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka navrhuje vládě, aby se důchody zvýšily od ledna 2010 o dvě procenta, podle Fischera to ale "bude boj". "Ekonomičtí ministři se k tomu zatím stavějí negativně," uvedl. Pokud jde o platy ve státní správě, premiér v Právu řekl, že se zatím počítá se "stagnací mezd, včetně učitelských platů". Dodává však, že konkrétní dopady na jednotlivé skupiny je třeba zvážit a nelze zavírat oči před hrozbou zadlužování země. Školské odbory daly již dříve najevo obavu z toho, že plánované rozpočtové škrty mohou vést k poklesu učitelských mezd.

O zkrácení rozpočtu Janota jednal s ostatními ministry ve čtvrtek. "Na posledním jednání na mně požadovali ministři dalších 80 miliard navíc, to by znamenalo schodek 310 miliard, tedy 9,5 procenta HDP. Tvrdí, že to bez toho nepůjde. Ale to je každoroční folklor, vůbec se s nimi o tom nehodlám debatovat," řekl.

Foto: Jan Zatorsky, Lucie Pařízková