Anonymní anketa
Kvůli tlaku řetězců šidíme potraviny, přiznali výrobci

Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Pro mnohé potravinářské firmy neexistuje jiná alternativa, než dodávat zboží velkým obchodníkům, pokud chtějí udržet objem výroby a zůstat součástí trhu. Vyplývá to z anonymního průzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin.

Svaz obchodu a cestovního ruchu k tomu uvedl, že průzkum jasně neuvádí ani zadavatele, ani zvolenou metodiku, a bez těchto faktických údajů se jeho výsledky jeví jako "velmi pochybné". Prezidentka svazu Marta Nováková uvedla, že svaz se chtěl zúčastnit tiskové konference, kde byl průzkum zveřejněn. "Byl však odmítnut s tím, že prezentace je vytvořena pouze pro speciálně vybraný okruh osobností a zástupců," dodala.

Většina maloobchodních řetězců podle ní působí na českém trhu dlouhodobě a "po celou dobu spolupracuje s českými dodavateli". Zároveň prý velký počet dodavatelů přináší "velmi konkurenční prostředí, které dává velkou možnost volby zákazníkům". Eventuální spory mezi obchodníky a dodavateli lze podle Novákové řešit v rámci Iniciativy pro férový obchod, do které jsou zapojeni obchodníci, výrobci i zemědělci.

Podle výzkumu Ekumenické akademie se zneužívání nerovného postavení vůči svým dodavatelům projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit, tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně - na dodavatele.

Mezi obchodní kulturou řetězců jsou ale velké rozdíly, nejhorší situace je u diskontních prodejen. Řetězce podle studie přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, např. špatné naplánování objemu potravin pro propagační akci, a své náklady. Dodavatelé nemají nad platbami kontrolu, řetězce jim je strhávají automaticky zápočtem z vystavených faktur, uvádí materiál. Například dodavatelům účtují vývoj obalů pro svou privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů či na propagaci výrobků.

Podle průzkumu řetězce vydělávají především na široké škále bonusů a pokut. V mnoha případech nemají dodavatelské firmy s obchodníky uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se tak nemohou bránit případným sporům. Dřívější pojmy jako regálovné a zalistovací poplatky dnes nahradily právě různé bonusy.

"Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů," uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že tuzemští obchodníci tlačí dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem. Aby přežili omezují výrobci potravin investice a inovace, šetří v oblasti mezd, pracovních podmínek a surovin, přidávají na efektivitě a intenzitě výroby či pěstování.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy v ČR reguluje zákon o významné tržní síle. Jeho novelu, proti které obchodníci protestují, nyní projednává sněmovna. Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Vztahy mezi dodavateli a obchodníky má také zlepšit nově založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která prosazuje zásady správné obchodní praxe.