Finanční správa se pod vedením Martina Janečka utrhla ze řetězu. Jeden příběh firmy zlikvidované zajišťovacím příkazem střídá druhý. Na šéfa Generálního finančního ředitelství už se opatrně hněvá i jeho přímá nadřízená, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jeho úředníci by se měli mírnit, řekla.
Žádáme Vás, abyste výše vykázaný nedoplatek 5400 korun uhradil na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Takové sdělení číhalo na pana Miroslava v datové schránce. Pražský berňák se mu ozval s údajným dluhem na dani z příjmů fyzických osob z roku 2009 (!). "Vůbec nevím, co to mělo znamenat. Za posledních deset let mám od Finanční správy nejméně dvě potvrzení o bezdlužnosti a najednou po mně chtějí zaplatit údajný nedoplatek na dani?" řekl TÝDNU pan Miroslav a dodal, že po dvou týdnech života v napětí mu příslušná úřednice sdělila, že je vše v pořádku.
Takových příběhů se šťastným koncem je zřejmě většina. Všichni jsme jenom lidi a i úředník se někdy může splést. Jenže řádění cifršpionů, které vypuklo po nástupu Martina Janečka do čela Generálního finančního ředitelství, respektive Finanční správy, nemá v novodobé historii České republiky obdoby. Jeho bilance je vskutku impozantní. Doposud úřad pod jeho vedením vydal více než 5300 takzvaných zajišťovacích příkazů, tedy průměrně asi 1500 na každý jeden rok, kdy Janeček Finanční správě velí. Ještě v roce 2013 jich bylo vydáno jen 457, tedy necelá třetina. Ministryně financí Alena Schillerová už se nechala slyšet, že by se úředníci Finanční správy měli trochu mírnit.
Babišův chráněnec z Budějovic
Martin Janeček se na nejvyšší post v hierarchii tuzemské Finanční správy dostal v říjnu 2014, kdy ho do funkce nominoval tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). A vláda návrh schválila. Janeček přicházel se zkušenostmi pracovníka Finančního úřadu v Českých Budějovicích a také s pověstí Babišova oblíbence. Dveře do budovy v pražské Lazarské ulici mu otevřelo autorství návrhu na vytvoření systému proti karuselovým podvodům prostřednictvím zajišťování majetku.
Janeček měl tedy recept na to, jak zabraňovat neoprávněným vratkám daně z přidané hodnoty při fiktivních vývozech zboží do zahraničí. Do rukou se mu ale postupně začaly dostávat další nástroje, kterými měl stát účinně bojovat proti daňovým únikům: kontrolní hlášení DPH, elektronickou evidenci tržeb (EET) nebo zákon o prokazování původu majetku. Ten se vztahuje na situaci, kdy nesoulad mezi hodnotou majetku a vykázanými příjmy poplatníka převýší pět milionů korun.
Faktem je, že někdejší šéf budějovického finančního úřadu rozhodně nepůsobil jako někdo, kdo "se zakecá". A v tomto svém přístupu měl podporu jak Andreje Babiše, tak jeho náměstkyně na ministerstvu financí Aleny Schillerové. Vzpomeňme například drakonické sankce za porušení povinností při kontrolním hlášení DPH, které byly pod tlakem podnikatelské veřejnosti a opozice zmírněny. Tak, že vám je za určitých podmínek může prominout finanční úřad. Žádnou garanci však nemáte.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 1. ŘÍJNA.
