Reakce
Právník v penzi posílá na šéfy ČNB policii. Kvůli slabší koruně

Na čelní představitele České národní banky míří trestní oznámení kvůli nedávnému rozhodnutí bankéřů oslabit českou měnu. Podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství a protikorupční policii podalo občanské sdružení Právníci radící občanům, v jehož čele je aktivista a právník v důchodu Josef Hörl. ČNB reagovala, že se vůči nepodloženým a nepravdivým tvrzením bude bránit.

Podle oznámení, o němž dnes informoval deník Mf Dnes s odkazem na Hörla, údajně guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík a čtyři členové bankovní rady Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová zneužili pravomoc úřední osoby.

Již ve čtvrtek požádal senátor Vladimír Dryml ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa o zahájení vyšetřování ČNB kvůli intervencím. Podle Drymla je prý možné, že devalvace koruny "byla provedena i za některé finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB".

ČNB je připravena podniknout právní kroky vůči těm, kteří na veřejnosti šíří tvrzení, že členové bankovní rady mohli mít osobní prospěch z devizových intervencí na oslabení koruny nebo o nich rozhodli za účelem zajištění finančního prospěchu konkrétní osoby.

"Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit," uvedl Singer. Majetkové poměry členů bankovní rady ČNB jsou vzhledem k zákonným požadavkům i bezpečnostním prověrkám pod veřejnou kontrolou, dodal.

ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. ČNB prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila.

Podle sdružení Právníci radící občanům prý ale existuje podezření, že snížení kurzu koruny mělo ve skutečnosti jiný cíl. "A to umožnit některým finančním skupinám spekulace při obchodech na devizových trzích, při kterých mohly tyto finanční skupiny neoprávněně získat prospěch velkého rozsahu v řádu miliard korun," uvedlo sdružení.

Podle něho existuje podezření, že někteří obchodníci o snížení kurzu koruny věděli, a proto předem zakoupili miliardy eur, které dnes mohou se ziskem prodat. Sdružení však připustilo, že nemá konkrétní důkazy o tom, kdo by mohl být do údajné trestné činnosti zapojen, nicméně i přesto chce, aby policie podezření prověřila.

Hörl je známý z různých protivládních demonstrací a dalších veřejných výstupů. V minulosti například nechtěl poslance ústavně-právního výboru, kteří podpořili církevní restituce, pustit z místnosti. Zasahovat musela ochranka. Podal také trestní oznámení na vládu někdejšího premiéra Petra Nečase či exprezidenta Václava Klause.