Firmy poprvé po třech letech označují růst mezd za větší překážku jejich rozvoje než nedostatek pracovní síly. Vyplývá to z předběžných výsledků šetření, které Hospodářská komora zveřejní na konci září. Mzdy letos podle prognózy komory vzrostou rekordně o 8,6 procenta, v roce 2019 o dalších osm procent.
"Je správné, že mzdy rostou, když se firmám daří. Důležité ale také je, aby firmy kvůli mzdám neodkládaly potřebné investice do efektivnější výroby. Firmy, které neinvestují, ztrácejí na své konkurenceschopnosti, což obzvlášť pro tak exportně orientovanou ekonomiku, jakou je ta česká, je otázkou jejich samotné existence," uvedl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory (HK).
Podle předběžných výsledků šetření komory přitom více než polovina zaměstnavatelů uvedla, že zvyšují mzdy svým zaměstnancům hlavně proto, aby ti současní neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky. Vliv efektivnější práce zaměstnanců na růst mezd se v této situaci stává druhotným. Kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory měla vliv na růst mezd jen ve dvou procentech případů, uvedla HK.
Hospodářská komora proto zaměstnavatelům doporučuje, aby při nadcházejících kolektivních vyjednáváních s odborovými organizace o mzdách zaměstnanců v roce 2019 a 2020 zvyšovali mzdy tak, aby nebyli nuceni odkládat potřebné investice, což by mělo nepříznivý dopad do výrob.
Šéf komory zároveň v souvislosti s dnešním shromážděním odborů kvůli mzdám připomněl, že se odbory "vlamují" do otevřených dveří. Růst výdělků je podle něj dokonce mnohem vyšší, než odboráři v minulosti kdy požadovali. "Podnikatelé nezvyšují mzdy, že si to přejí odbory, ale že tak reagují na aktuální situaci na trhu práce," podotkl Dlouhý.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31 851 korun. Nikdy předtím nebyla výše. Lidé na výplatních páskách měli o 8,6 procenta více než před rokem, přičemž vzhledem k inflaci jim mzdy reálně stouply o 6,2 procenta.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc.
